Mgr. Helena Langšádlová z TOP 09 zdůraznila, že není přesvědčena o selhání trhu v kontextu navrhovaného zákona o nakládání s obaly. V rámci svého vystoupení se vyjádřila k složitosti českého systému odpadu a třídění, který zahrnuje různé aktéry – od výrobců obalů po občany a města. Jako bývalá starostka má přehled o tom, jak důležité je systém správně nastavit tak, aby byl efektivní a spravedlivý pro všechny účastnice.
Langšádlová podotkla, že má osobní zkušenosti s úspěšným tříděním odpadu ve svém městě Černošice, které bylo vyhodnoceno jako jedno z nejlepších v ČR v této oblasti. Zaměřila se na to, jak systém ovlivňuje chování jednotlivců při třídění odpadu a jak určuje náklady pro obce a producenty. Uvědomuje si však, že existuje mnoho aspektů, které je třeba zlepšit.
Přestože vysoce hodnotí práci EKO-KOMu jako důležitou pro systém sběru odpadů, nemohla souhlasit s některými součástmi návrhu daného zákona. Podle jejích slov by měl být systém nakládání s odpady správně nastaven především proto, aby nevyvolával potíže při jeho aplikaci různými subjekty na trhu.
Věřila také stanovisku české vlády k tomuto návrhu právních úprav, které naznačuje několik nedostatků u předložených legislativních změn. V začátku stanoviska je uvedeno riziko aplikačních obtíží spojených s nedostatečně definovaným pojmem “vertikálně integrované skupiny”, což může vést k budoucím komplikacím.
Dalšími kritickými body ve vládním hodnocení byly rozpor mezi formulací novely zákona a stávajícími legislativně technickými standardy. Langšádlová upozornila i na skutečnost, že poslanecký návrh nevstoupil do připomínkového řízení a chyběla mu odborná analýza ze strany Legislativní rady vlády či RIA (regulační dopadová analýza).
Na závěr promluvila i o postoji některých firem vůči zákonu: Některé z jejich výhrad považovala za oprávněné zejména v otázce možného protiústavního nuceného převodu akcií za cenu stanovenou zákonem. Tato problematika může skončit u soudního jednání a požaduje jasné objasnění služeb obecného hospodářského zájmu bez adekvátního zdůvodnění ze strany státu nebo příslušných institucí.Langšádlová (TOP 09) se ve svém vyjádření ostře postavila proti názoru, že by mělo dojít k zásahu do tržního prostředí v důsledku tvrzeného selhání trhu. Věří, že trh by měl fungovat v co nejotvorenějším režimu a neodůvodněné regulace mohou přinést více škody než užitku. Zmiňuje, že návrh na zavedení autorizované obalové společnosti jako veřejné služby je nedostatečně podložený a domnívá se, že jakékoliv změny by měly být pečlivě zvažovány a založeny na jasných důkazech.
Podle Langšádlové není dostatečné prokázání selhání trhu, které by odůvodňovalo takovýto krok. Pokud již má být návrh realizován, požaduje zařazení adekvátních kontrolních mechanismů do systému. Bez těchto opatření vidí riziko narušení volné soutěže a s tím spojených negativních dopadů na ceny i kvalitu pro spotřebitele.
V další části diskutovala o omezení vertikální integrace jako součásti novely. Zdůraznila však, že toto omezení není dostatečně vysvětleno a upozornila na to, že podobný model platí i jinde v hospodářství bez zásadních problémů. Připomněla také faktory jiných sektorů jako potravinářství, kde taková integrace probíhá běžně.
Langšádlová věnovala pozornost také aktuálnímu řízení Evropské komise týkajícího se českého systému autorizované obalové společnosti. Upozornila na vážnost situace kolem podezření z možného porušování soutěžních pravidel právě v této oblasti a vyzvala k opatrnosti při jednáních o tomto zákoně.
Kromě toho varuje před riziky spojenými s možnostmi sběru dat jednotlivými aktéry v oblasti odpadového hospodářství. Poukazuje na to, že centralizovaná kontrola dat může vést k monopolizaci trhu místo zdravé konkurence mezi různými subjekty působícími v této sféře.
Celkově Langšádlová (TOP 09) shrnula své stanovisko tím, že považuje navrhovaný model za nevhodný a zdůraznila svou podporu tržním principům bez nadměrného zasahování státu do hospodářské soutěže. Racionální přístupy by podle ní měly vést ke kvalitnějším službám pro občany s minimem regulačních překážek.Poslanec Langšádlová ze strany TOP 09 vyjádřila své pochybnosti ohledně tvrzení, že trh selhal. Upozornila na to, jak důležité je rozumět širším vlivům a dynamice trhu, které mohou vést nejen k lepším cenám, ale také ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. Z jejího pohledu není možné hned závěrem dospět k názoru o neefektivnosti trhu bez pečlivé analýzy všech zúčastněných stran.
Langšádlová upozornila na narůstající nerovnováhu mezi jednotlivými subjekty v systému. Podle ní je nezbytné brát v potaz různé aktéry – obce, občany i firmy – a zaměřit se na možné ústavní porušení v oblasti akciového výkupu. Takové otázky by měly být důkladně prošetřeny a objasněny tak, aby bylo jasné, jaké dopady tyto kroky mají na různé účastníky.
Důraz klade i na nutnost transparentního zhodnocení všech aspektů navrhovaných změn. Je přesvědčena, že to povede k lepšímu porozumění potenciálním rizikům a výhodám daného systému pro lidi i podniky ve společnosti. S tímto vědomím navrhne pozastavení aktuálního návrhu zákona s cílem jeho přepracování.
Další aspekt jejího vyjádření se týkal obecného rámce regulace trhů a jeho významu pro rovný přístup ke službám a informacím pro všechny uživatele. V tomto kontextu varovala před ignorováním některých ohrožení a nepředvídaných situací spojených s rychlým rozvojem technologií i geopolitickými změnami.
Langšádlová (TOP 09) se dále domnívá, že Rusko představuje největší hrozbu evropské bezpečnosti a tento fakt by měl být prioritou při formování politiky České republiky vůči zahraničním partnerům. Zde se ukazuje potřeba strategického myšlení při jednání s různými státy za účelem ochrany národních zájmů EU jako celku.
Vzhledem k různorodosti současných problémů podtrhla Langšádlová značnou komplikovanost tématu regulation trhu jakožto součásti rozhodovacího procesu politiky státu směrem k posílení stability ekonomiky. Naši politici by měli více než kdy jindy dbát na racionalitu svých kroků tak, aby nakonec vedly ke zvýšení darwinistické konkurenceschopnosti našeho trhu v mezinárodním prostředí.