V nedávném rozhovoru, který uveřejnily Parlamentní listy, se objevila Hana Lipovská, která vzbudila pozornost svými kontroverzními názory. Zdá se, že její vystoupení je další ukázkou toho, jaké obavy panují ve společnosti v souvislosti s politickým směřováním. Kateřina Konečná ze strany Levicový blok čelí otázce, zda udělá klíčovou chybu tím, že si k sobě přizve Janu Bobošíkovou a další podobné osobnosti. Tato případná spolupráce by mohla změnit dosavadní pověst projektu Stačilo! z perspektivního na riskantní krok.
V debatách o české politice se často propisují názory na ekonomické a sociální změny. Například Andrej Babiš pronesl nesmyslný slib o „gulášovém socialismu“, zatímco situace na Slovensku je dle kritiků zoufalá. Příklady zahraničních politiků jako Viktor Orbán naznačují podobné problémy i jinde v regionu – Maďarsko zápasí s vlastními krizemi.
Lipovská v rozhovoru zmiňuje potřebu vzít si příklad z Kyrgyzstánu jakožto modelu pro správu země; avšak většina komentátorů nezapomíná poukázat na absurdnost tohoto tvrzení. Kritika světové ekonomiky navíc rezonuje i ve slovech dalších politiků jako Filip Turek nebo přitakávači národních zájmů.
Je zajímavé sledovat i podoby mezinárodních vztahů skrze postavy domácí scény; například slovenský ministr zahraničí byl vyzdvižen za své spojení s ruským Lavrovem, které někteří interpretují jako významné diplomatické gesto. Takový postoj však může mít svá rizika.
Ať už si to uvědomujeme nebo ne, debaty o konkrétních stranách a jejich lídrech se nevyhnou ani populistickému hnutí jako SPD s Tomiem Okamurou a jeho nápady jde do čistě rétorických manipulačních frází bez skutečné hloubky myšlenky.
Konečně bychom měli zmínit názor Hany Lipovské směrem ke KSČM; zdá se, že právě ona tuto stranu považuje za výbornou alternativu pro levicové voliče – což jen zvýrazňuje polarizaci současného politického tématu a dává nám něco víc k zamyšlení nad tímto sezónním cirkusem našich politiků.