Poslankyně Ivana Mádlová, členka hnutí ANO, vyjádřila svůj názor na nedořešený návrh zákona, který se týká novely platného zákona č. 96/2004 Sb. Tento poté nazvala “Novela usnadnění prostupnosti nelékařských zdravotnických povolání”. Mádlová zdůraznila důležitost včasného předložení dokumentu těmi, kteří se mají starat o jeho implementaci do českého právního systému.
Návrh novely byl vypracován ve spolupráci s poslanci vládní koalice a zaměřuje se na pružnější přechod mezi různými nelékařskými zdravotnickými profesemi, jako jsou všeobecné a dětské sestry či záchranáři s pracovními zkušenostmi jako praktické sestry. Cílem této změny je reagovat na aktuální nedostatek odborníků ve zdravotnictví a podpořit mladé lidi studující nelékařské obory.
Dle profesor Duška by měla novela poskytnout také flexibilitu nutričním terapeutům. Rozšířením možností pro studenty ve vyšších odborných nebo vysokých školách by tak získali potřebné znalosti a dovednosti pro výkon profesí přímo během svého studia. To by mohlo vést k tomu, že studenti místo zaměstnání v jiných oborech budou moci pracovat přímo jako praktické sestry už od druhého roku jejich vzdělávání.
Mádlová rovněž poukázala na to, jak důležité je umožnit studentům nabyté znalosti využít při brigádách. V současnosti jim často brání v rozvoji omezenější pozice ošetřovatelů nebo sanitářů. Uvedla také potřebu zahrnout i dětské sestry do tohoto procesu usnadnění přístupu k praxi.
V rámci diskuze poslankyně zdůraznila zájem ze strany zdravotnických zařízení vítat absolventy školních programů s odpovídajícími dovednostmi již během brigád namísto jedině formálního učení v odborném prostředí. Podporu této novely vznesly i profesní organizace jako Česká asociace sester nebo Komora záchranářů.
Mádlová výslovně apelovala na ministra Váleka ohledně situace okolo novelizace zákona, když konstatovala: “Očekávala bych, že něco opíšu a pak to předložím.” Její slova odrážejí frustraci nad situací kolem legislativních procesů týkajících se zdraví obyvatelstva Slovenské republiky a její návrhy naráží na urgentní potřebu revitalizace přístupu k péči o pacienty prostřednictvím naléhavého zařazení navrhovaného legislativního dokumentu do jednání sněmovny.
Závěrem se tedy vyjadřuje povzbudivý pocit nad tímto legislativním postupem z pohledu široké veřejnosti zainteresované ve zdravotnictví ve snaze podpořit jednak profesní růst budoucích pracovníků v oblasti zdraví obyvatelstva a zároveň naplnění potřeb institucí poskytujících péči pacientům.