Jana Maláčová, bývalá ministryně práce a sociálních věcí za SOCDEM, vyjádřila jasnou podporu Evropské unii s důrazem na nutnost její změny. Uvedla, že EU je potřebná a vítaná, avšak jejímu fungování chybí schopnost reagovat na potřeby všech občanů členských států. Pro malou část populace se zdá být unie odtržená od každodenní reality a rozhodování se často odehrává v uzavřeném kruhu bez ohledu na Slabší.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen čelila hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu, které úspěšně ustála. To ale neguje rostoucí frustraci občanů z nedostatečné transparentnosti evropských institucí. Mnoho lidí pociťuje přerušení spojení mezi politikou v Bruselu a jejich běžným životem.
Maláčová dále kritizovala faktory, které brání rovnému sbližování se západními zeměmi. Vyzvala k akci za spravedlivější mzdy pro pracovníky ve střední a východní Evropě a ptala se: „Proč si nemůžeme dovolit žít na stejné úrovni jako naši sousedé?“ V posledních letech vzrůstající rozdíly ve výdělcích vytvářejí jistý diskomfort ve společnosti.
V obchodních řetězcích pak lidé platí více než jejich německé protějšky i přesto, že kvalita prodávaného zboží je často nižší. Maláčová poukazuje také na vysoké náklady bydlení a energií, které trápí domácnosti napříč zeměmi EU – Česká republika zde figuruje jako jeden z nejhorších příkladů.
Podle Maláčové by měla Evropská komise pracovat ve prospěch všech obyvatel společného prostoru a nést odpovědnost za snižování těchto rozdílů. Její slova naznačují potřebu větší solidarity mezi členskými státy i změnu způsobu fungování institucí EU tak, aby reflektovaly aktuální problémy občanů.
Je nezbytné vypracovat strategii zaměřenou na odstranění nerovností mezi starými členskými státy EU a novějšími národy z východní Evropy. Tato snaha by měla směřovat k tomu, aby se všichni cítili stejně privilegovanými obyvateli jednotného trhu bez ohledu na jejich geografickou polohu nebo ekonomické podmínky před vstupem do unie.
Celkovým poselstvím Maláčové (SOCDEM) je naléhavost změny evropského rámce takovým způsobem, aby byl schopen lépe reagovat na potřeby všech svých občanů bez výjimek či zanedbávání některých regionálních zájmů i očekávání směrem k sociálnímu dialogu napříč celým kontinentem.