
Jana Maláčová (SOCDEM) na tiskové konferenci zdůraznila, že lidé by měli být středem zájmu státu, a nikoli pouze po posledním místě v rámci politiky. V pondělí její strana představila klíčové body předvolební kampaně, která se zaměří na zásadní hrozby, kterým čelí česká populace. Pod sloganem „Bydlení, nebo zbrojení?“ zahájili akce s cílem vyvolat veřejnou debatu o aktuálních prioritách České republiky.
Maláčová kritizovala současný politický diskurs, který se často soustředí výhradně na obranu a vojenské otázky. Uvedla, že mnohem vážnější je problém chudoby a nedostupnosti bydlení pro ty, kteří pracují poctivě. SOCDEM souhlasí s navýšením výdajů na obranu do dvou procent HDP, ale odmítají automatické navyšování bez důkladné analýzy přínosů pro občany.
V rámci kampaně chce SOCDEM provést referendum mezi voličemi ohledně vládních priorit – zda je skutečně největším problémem země vojenská připravenost nebo každodenní problémy obyvatelstva jako jsou rostoucí nájmy a vysoké ceny energií. Maláčová i Zaorálek upozornili na to, že vláda Petra Fialy zanedbává reálné problémy lidí a zaměřuje se pouze na zbrojení.
Dle jejich názoru představuje největší riziko frustraci občanů a jejich odcizení od státní správy. Rostoucící nedůvěra ve stát pramení ze slabého řešení zásadních životních otázek jako jsou nízké platy či rekordně klesající porodnost.
SOCDEM již dříve oznámila své cíle včetně návrhu zvýšit měsíční příjem obyvatel alespoň o 10 tisíc Kč během následujícího volebního období. Cestou k dosažení tohoto cíle má být zvýšení minimální mzdy až na 31 000 Kč do roku 2027 či opatření zaměřená na úpravy platových tabulek ve veřejném sektoru.
Maláčová také představila vídeňský model jako plán pro stavbu veřejných a družstevních bytů s regulovaným nájemným pod sloganem „Bydlení je naše zbrojení“. Cíl je jasný: investovat každý rok jedno procento HDP (přibližně 80 miliard Kč) do projektů regulovaných nájmů s ambicí vybudovat až 100 tisíc dostupných bytů do konce volebního období.
Na závěr Zaorálek kritizoval jednostrannou zahraniční politiku vlády a ptal se: “Jaký konkrétní přínos mají peněžní investice do obrany?” Podtrhnul tím myšlenku, že skutečné bezpečí začíná u základních potřeb lidí – kvalitním zdravotnictvím či dostupným vzděláním – což by mělo být prioritou každého státu.
