Karla Maříková, poslankyně za SPD, vyjádřila svou obavu nad postupem policejních orgánů v posledních událostech. Podle ní policie zjevně neplní roli nezávislého a nestranného orgánu, ale chová se jako nástroj politické moci určený k potlačení opozice. V kontextu případů trestního stíhání za projevy, které kritizují migrační politiku Evropské unie, to podle jejích slov vrhá stín na rovnost před zákonem a svobodu názoru.
Maříková se domnívá, že pokud může být někdo stíhán za plakát vyjadřující politickou kritiku, pak to naznačuje závažné problémy s demokratickými hodnotami ve společnosti. Hrozba až tříletého vězení pro tyto názory ukazuje na známky autoritářství, kde nesouhlas s vládním směřováním je trestán. To může mít vážné důsledky pro otevřenou diskusi a legitimizaci odlišných názorů v demokratickém uspořádání.
Podle Maříkové nejde o výzvu k násilí či šíření lží; jedná se spíše o legitimní varování ohledně situace v Evropě. Tato ostrá kritika by měla mít prostor během volebních kampaní a neměla by vést k represím nebo cenzuře těchto názorů ze strany policie nebo jiných institucí.
Policie tímto krokem posílá jasný signál občanům: zastavení diskuze o migraci nebo jiné citlivé téma může znamenat právní postihy. Tím vznikají obavy z toho, co všechno námětů do veřejného diskurzu bude ještě muset být podléhat cenzuře jen proto, že se nehodí do oficiálního narativu vlády.
Tento vývoj je pro Maříkovou alarmující precedent nutící stranu SPD reagovat aktivně a energicky. Pokud bude umlčena Tomio Okamura jako předseda jejich strany kvůli jeho upřímným názorům, dá se snadno očekávat další útlak vůči každému další osobě s obdobnými názory.
Její stanovisko také zdůrazňuje klíčový vodítko: bez svobody slova nelze považovat stát za skutečně demokratický. Jestliže budou političtí odpůrci čeliti trestnímu stíhání pouze na základě varování před možnými hrozbami dokonce i bezpečnosti občanů jako takových – je zde potřeba si položit otázku týkající se dodržování zákona a ústavního pořádku touto mocností samotnou ve státě.