Podle Bc. Jany Markové ze strany BPP se nacházíme v bodě, kdy je nutné rozlišovat mezi MY a ONI. Tato dichotomie již ve společnosti přítomná je, a snažit se ji ignorovat by bylo pouhým pokrytectvím. Představu o celistvé společnosti bychom měli opustit, protože ONI, jak Marková označuje ty, kteří nás ohrožují, zcela jasně zasahují do našich životů.
ONI jsou ti, kdo způsobují chudobu obyvatelstva tím, že podporují zbrojení namísto péče o lidi. Zasazují se o přijetí migračního paktu s cílem transformovat naše města na místa chaosu a nejistoty. Tyto skupiny také prosazují nebezpečné trendy v oblasti genderové identity a ničí tradiční vzdělávací systém. MY jsme ta část populace, která odmítá takové zatížení.
Ve světle těchto faktů je třeba analyzovat systém emisních povolenek zaváděný Evropskou unií. Podle Markové ekonomické následky tohoto systému mohou zasáhnout až 50 milionů Evropanů a tento problém nikomu nepřipadá důležitý natolik, aby ho dostatečně prozkoumal či řešil. Skutečností totiž je, že Česká republika má sklony být opomíjena ve prospěch jiných priorit.
Povolenky na emise přímo ovlivní každodenní náklady domácností; údaje naznačují dramatické zvýšení nákladů na energie založené na vytápění nebo pohonných hmotách. Mnohým lidem se letos výrazně zvýší životní náklady – někdo to pocítí kvůli nedostatku finančních prostředků na modernizaci energetických zdrojů; jiné to odskáče oslabením jejich ekonomiky.
Nedávno byla zmíněna možnost stanovení limitu ceny emisních povolenek na úrovni 45 eur za tunu CO2; avšak podle Markové ani toto zastropování nemusí být reálné a místo toho ceny porostou i nad sto eur za tunu CO2 . To by vedlo k dražším pohonným hmotám i potravinám – což může znamenat dvojnásobnou cenu běžného chleba.
Marková varuje před vzrůstajícími náklady nejen za plyn nebo uhlí jako palivo k topení – ale i za produkty jako potraviny zásobované pomocnými dopravními systémy postavenými právě na fosilních palivech Tento cyklus už nyní negativně ovlivňuje naši spotřebu energie i dostupnost základních potřebností dnešní doby.
Život jako občan ČR pod těmito vlivy bude čím dál složitější; myšlenka uzavření dohod s Američany o dodávkách energií navíc paradoxně nezlepší naši situaci doma – spíš nás ještě více zadlužíme pouze pro získání vojenského vybavení od USA bez skutečně kvalitního zabezpečení života obyvatel EU.
Nynější rozdělení společnosti není otázkou jediné generace – dlouhodobé důsledky emisních politik EU společnost vysoce polarizovaly s téměř kriminální neochotou ze strany ONÍ naslouchat potřebám občanům států jako Česko vybízela k větší soběstačnosti vůči těmto centralizovaným mocnostem evropským anebo americkým než dosud existovalo.