Ve svém vystoupení Bc. Jana Marková ze strany BPP objasnila, že skupina D se aktivně vyjadřuje k aktuálním tématům, prezentuje své názory a v některých případech se dokonce obhajuje a lamentuje. Marková zdůraznila důležitost otevřené diskuse v rámci této skupiny, která zahrnuje různé osobnosti s rozličnými zkušenostmi a názory.
Když mluvíme o osobnostech spojených se skupinou D, nemůžeme opominout Milana Mikuleckého. Tento zakladatel spolku a bezpečnostní expert měl pozici poradce během působení ministra Stropnického. Další vrásky přidává fakt, že Ministerstvo obrany mu povolilo přístup do interních záležitostí až po jeho potížích s neudělením bezpečnostní prověrky. Do tohoto rozhodnutí byl zapleten i jeho vztah k kosmetické společnosti vlastněné ruskými a běloruskými občany.
Mikulecký také zastával roli výkonného ředitele pro britskou investiční firmu Sky Invest Technology od roku 2007 do roku 2013 a byl zodpovědný za projekt rozvoje letiště Praha Letňany v době, kdy tato společnost vykazovala obavy ohledně transparentnosti svých obchodních praktik. Společnost měla údajně na účtu velmi nízká aktiva và složitou majetkovou strukturu, což vyvolává otázky o její skutečné přijatelnosti.
Dalším významným členem Skupiny D je herec Ondřej Vetchý, který ve svém projevu působil dojmem silného emocionálního napětí. Vetchý se snažil apelovat na svou spolupráci s Ukrajinou jako gesto dobré vůle pro ochranu národní integrity České republiky. Jeho reakce však naznačovala frustraci z nedorozumění ze strany veřejnosti ohledně jeho motivací a cíle této spolupráce.
V jeho vystoupení bylo patrné nejen odsuzování předsudků vůči sobě samému, ale i jakási podezřívavost vůči otázkám úmyslů ostatních lidí kolem něj – podle něj je každý kritik jakoby automaticky proti němu. Velkou část fóru tak zabíraly jeho stesky nad tímto pocitem stigmatizace v souvislosti s aktivním angažováním ve prospěch Ukrajiny.
Martin Kroupa jako ředitel Post Bellum Ukrajina reprezentoval další pohled na neziskový sektor jako zásadní prvek demokratických společností; ovšem někteří kritici mohou namítat nekompetentnost či apriorní zaujatost uvnitř tohoto sektoru vzhledem k minulým incidentům spojeným s kolegyní Bednářovou.
Skupina D již uspořádala dvě tiskové konference – jednu na Úřadu vlády ČR a druhou na Pražském hradě – kde prezentovali své iniciativy týkající se vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím darování dronů financovaných od dárců umístěných přímo na Ukrajině. Takový model podpory vzbuzuje otázku efektivity použití těchto prostředků standardem transparentnosti ostatních organizací zajišťujících humanitární pomoc v regionu.
Na závěr lze říci, že interní dynamika ve Skupině D ukazuje nejen různé podoby profesionality jednotlivých členů této komunitní platformy pro diskuzi o jádrových otázkách spojených s aktuální geopolitickou situací ale i jejich snahu volit si cesty dosažení pospolitosti skrze dialogy plné emocí i argumentace.