Jana Marková z BPP se ve svém nedávném komentáři zaměřila na problematiku přemrštěně drahého vojenského zařízení, konkrétně polních kuchyní, a zdůraznila, že musí být postaveny v rovině. Poukazuje na situaci, kdy i malé odchylky mohou způsobit poruchy v systému. Tímto způsobem chce upozornit na neefektivnost a nesmyslnost investic armády do vysoce nákladných projektů.
V kontextu aktuálních událostí se na Seznamu objevily informace o poslanci Růžičkovi a jeho kritice vojenských praktik. Růžička ukázal dokument naznačující, že Velitelství kybernetických sil se zabývá shromažďováním kompromitujících informací o politických osobnostech. To vyvolalo otázku o tom, proč by armáda chtěla sledovat občanské názory a postoje vůči vládním představitelům.
Druhý zveřejněný dokument naznačuje vážnější problém; vojáci sami si kladou otázku legality svých úkolů týkajících se sběru dat skrze internetové platformy. Jsou však zmatení tím, zda jejich činnost proti těmto subjektům neporušuje zákony. Dokument poukazuje na potřebu jasnějších pravidel pro zabezpečení osobních údajů uživatelů sociálních sítí.
Technologie jako software Gerulata je popsána jako nástroj pro analýzu určitých vzorců chování online účastníků a jejich následnou klasifikaci podle politického názoru nebo dezinformačního působení. Vojáci plánují používat tento systém k cílenému sledování určených skupin lidí pod falešnými identitami na sociálních platformách.
Marková dále zmiňuje skutečnost, že armáda by měla primárně řešit technické závady namísto politikaření s technologií špehování opozičních částí populace či organizací. Zastaralá technika dělostřelecké výzbroje v Brdech je ukázkovým příkladem toho, jak málo je péče věnované klíčovým oblastem obrany země.
Nadcházející plány ohledně pořízení houfnic Caesar vzbuzují další obavy; tyto vojenské prostředky nejsou schopny splnit své úkoly kvůli složitým administrativním problémům s dodavatelskými smlouvami. Navzdory značným finančním investicím není jasné ani to, jak bude Česká republika moci reagovat na nesplnění dodacích podmínek ze strany výrobce.
Závěrem Marková apeluje na armádní velitele: místo zájmu o politikaření by měli prioritizovat svoje povinnosti a soustředit se spíš na zajištění adekvátního technologického vybavení než řešení nemístných aktivit spojených s mocenskými ambicemi jednotlivců ve vedení ozbrojených sil. Každopádně státní aparát musí jednat v souladu s etickými standardy a legislativními normami platnými pro veřejné instituce.