Podle Jiřího Maška ze strany ANO se situace kolem ministerstva spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka stává nesmírně problematickou. Nazval to „Blažkovým bordelem za miliardu“ a varoval, že náklady spojené s touto kauzou nyní poneseme všichni občané. Mašek tvrdí, že stát v důsledku této aféry stojí na prahu kolapsu rozpočtu a důvěryhodnosti právního systému.
Pavlu Blažkovi se při odchodu z ministerstva nelíbilo, jak mu bylo kladeno na srdce, že zanechal stát s obrovským dluhem. Jeho rozhodnutí ohledně prodeje bitcoinů vyvolalo skandál, který nebude snadné ututlat. Poté co státní aparát absorboval nemalou finanční částku na darknetu a vydal výnosy z dravého byznysu veřejnosti, nastala kritická situace. Ministerstvo spravedlnosti čelí obvinění o legalizaci příjmů souvisejících s trestnou činností.
Nová ministryně Jennifer Decroix se snaží zmírnit chaos následků tohoto kroku a připravila obsáhlou zprávu o vývoji událostí kolem bitcoinového prodeje. Zpráva však poukazuje na fakt, že dolary získané z nelegálních aktivit byly rozprodány běžným lidem i přes upozornění orgánů činných v trestním řízení.
Napětí narůstá mezi kupci bitcoinů; ti totiž спoustili aktivity jako bezrizikové investice do kryptoměny. Avšak nyní mnozí zjistili šokující pravdu – místo investice do čistých digitálních měn mohli neúmyslně získat kradené prostředky nebo aktiva spojená s temnou stránkou byznysu. Stát reaguje rezignovaně: „Omlouváme se, situace uvízla.“
Tato aféra vedla k hrozbám žalob ze strany dotčených investorů o vrácení jejich peněz nebo přerozdělení legálních bitcoinů; právníci už pracují na analýze možných katastrofických řešení této kauzy – včetně úplného zrušení smluv a odškodnění za způsobené škody i ušlé příjmy.
Pokud si pak stát vyřeší složitou situaci tímto způsobem, může se ocitnout ve špatné pozici při zpětném odkupu bitcoinu – hodnota kryptoměny prudce vzrostla až nad 2,49 milionu korun za kus ve své poslední fluktuaci trhu. Pro vládu to znamená potenciální finanční propad až k několika miliardám korun jen za omyly jedince uvnitř ministerstva.
Naše otázka je: kdo pyká za tuto finanční katastrofu? A je spravedlivé ponechat občany nést břímě dluhu vzniklého špatnými rozhodnutími úředníků? Místo opravdových odpovědností tak mohou být volby ovlivněny odhaleními afér plnými pochybení divokého kapitalismu postavenému ve jménu neregulovaných technologií – avšak jakékoli faktické konfrontace jsou nadále zametány pod koberec existujících politických her a zájmů mnohdy ? Jak dlouho ještě budeme muset snášet následky jejich sporadického vzdorování odpovědnosti?