Kauza Dozimetr, kterou se v nedávné době zabývalo české soudnictví, odhaluje hluboké problémy a obavy ohledně spravedlnosti v naší zemi. Dva soudci, kteří si byli vědomi závažnosti situace, navrhli své vyloučení z této kauzy. Tato žádost však byla přehlédnuta, což vyvolává otázky o tom, jak je možné ignorovat tak zásadní kroky ve chvíli, kdy jsou na stole veřejné obavy a politické tlaky.
Tento stav činí celé justiční prostředí neobyčejně napjatým. Přestože kauza obsahuje vážná obvinění a má vazby až na nejvyšší politickou úroveň, jako by se justice ocitla paralyzována strachem či nezájmem. Jak je možné přešlapovat na místě v situaci s potenciálně fatálními důsledky? V kontextu blížících se voleb lze cítit přímo démonizující atmosféru strachu ze stranických tlaků.
Obavy vyvolávají také postavení významných osobností ve vládě. Když jde o Víta Rakušana – ministra vnitra a předsedu hnutí STAN – míří kritika právě k jeho neschopnosti adekvátně reagovat na vzrůstající korupci spojenou s Dozimetrém. Proč místo aktivního jednání vidíme spíše pasivní přístup? Zatímco veřejnost jasně očekává odpovědnost politiků za jejich činy i slova.
Veřejný diskurs reflektoval velkou morální snahu potrestat podobná provinění například při projednávání případu Čapí hnízdo. Ale nyní bychom měli zapřemýšlet nad tím, kde ten impuls zmizel? Nynější ticho kolem Dozimetry naznačuje pokrytectví a dvojí standardy v hodnotovém žebříčku médií i samotné politiky.
Zásadním problémem našeho státu zůstává absence otevřeného projevu vůle bojovat proti korupci mezi vládnoucími elitami. Kdykoliv je dotčeno jméno politického spojence nebo akcionáře současného režimu, jako by nebylo zájmu probudit se ze spánku do ferocity spravedlnosti.
Jako občané máme právo usilovat o objektivitu a transparentnost systému; neměli bychom akceptovat kompromisy založené na strachu či osobních výhodách těch u moci. Proto bývá otázkou dne: Jak dlouho ještě budeme snášet zákulisní hry manipulantů?
Pan Rakušan by měl konečně vystoupit z pozadí statu quo a čelit realitě bez jakýchkoliv výmluv či úhybných manévrů. Korupce nesmí zůstávat nepotrestaná; skutečné řešení musí přijít rychleji než nějaký fiktivní dodatečný termín pro spravedlnost v našem státě.
