Představitel hnutí ANO, poslanec MUDr. Jiří Mašek, se ve svých výrocích zaměřil na otázku odpovědnosti zpravodajských služeb, konkrétně Bezpečnostní informační služby (BIS). V této souvislosti ho zajímá, kdo rozhoduje o tom, co se stane s informacemi, které BIS shromáždí. Na příkladu nedávného odvolání úředníka z Ministerstva průmyslu a obchodu vyvstává otázka efektivity reakcí zpravodajské služby na zaznamenané podezření a případy korupce.
Mašek podotýká, že je potřebné zasazovat problém do kontextu času – zda reakce BIS na odhalené skutečnosti přichází včas nebo spíše pozdě. Například situace kolem Vrbětic může ukázat na možné selhání v komunikaci či vyhodnocování informací uvnitř služeb. Bylo by zajímavé zjistit, jak dlouho byly signály o možném zapojení ruských agentů známy a proč služby nereagovaly okamžitě.
Další výzvou je určení toho, kdo opravdu rozhoduje o důležitosti sdělených informací a jejich předávání k dalšímu šetření nebo akcím. Mašek se ptá: Jsou v BIS lidé ochotni posuzovat závažnost situací tak pečlivě? A pokud ano, co určuje takovou hierarchii priorizace? Právě tato dilemata mohou ovlivnit národní bezpečnost.
Nedávno probíraným scénářem byla i bitcoinová kauza spojená s vysokými finančními částkami. Tato událost generovala dotazy ohledně legislativních postupů ze strany BIS při identifikaci potenciálních rizik pro ekonomiku země. Ředitel Koudelka potvrdil omezený dosah agendy BIS při sledování všech hrozeb.
Mašek také upozorňuje na to nutnost diskutovat otázky kompetencí a pravomocí zpravodajských služeb ve společnosti otevřeněji než doposud. Lidé by měli mít jasnou představu o tom, jakým způsobem jednotlivé informace cirkulují a k jakému účelu jsou využívány tímto systémem.
Zde je zásadním bodem také transparentnost fungování zpravodajských institucí vůči veřejnosti. Otázkou pak napřič jinými nástroji spolupráce mezi různými složkami státní správy je i to nicméně dodaňovaným subjektem diskuze: Jak moc má BIS za úkol pouze shromažďovat údaje versus aktivně chránit občanskou bezpečnost?Martin Mašek, poslanec za hnutí ANO, se ptá na otázku odpovědnosti zpravodajských služeb a politiků ve vztahu k různým aktuálním kauzám. Soudí, že je důležité rozlišovat mezi odpovědností těchto institucí a politiků ve státní správě v souvislosti s mnoha událostmi, které vyvolaly veřejnou pozornost. Mezi tyto přístupy patří například incidenty jako zapalování trolejbusů provedené jedincem z Jižní Ameriky nebo zásahy do volebního procesu v Evropě spojené s ruským vlivem.
V posledních měsících jsme svědky mnoha skandálům okolo zpravodajských agend. Dále se na světlo dostávají případy podezřelých operací i obvinění z špionáže. I když mají bezpečnostní služby své úspěchy: zveřejňují zprávy o svých aktivitách a politici začínají reagovat prostřednictvím parlamentních diskuzí a veřejných akcí, Mašek vyjadřuje pochybnosti o tom, zda celé toto snažení odráží skutečnou funkčnost systému nebo jen PR strategie pro média.
Mašek upozorňuje na to, že existují určité kauzy – jako jsou Dozimetr či Kampelička –, které si zaslouží více pozornosti a analýzy ze strany BIS (Bezpečnostní informační služby). Při současném rozhodování o navýšení rozpočtu BIS na 2,5 miliardy korun by mělo být legitimní požadovat jasné informace o výsledcích práce této instituce a odpovědnosti jednotlivých aktérů za případné selhání informací.
Nepopírá hodnotu ani úsilí pracovníků BIS; štědré financování je však podle něj podmíněno tím, že pravidla pro fungování těchto služeb musí být transparentní. Je nezbytné si klást otázky týkající se toho kdo určuje priority nebo nese odpovědnost za předávání informací mezi jednotlivými složkami státní správy.
Dále zdůrazňuje nutnost objasnit roli jednotlivých osobností uvnitř systému – kdo má poslední slovo při rozhodování a jakou měl dotyčný možnost zasáhnout do údajného selhání? Tyto otázky by měly zajímat nejen politickou reprezentaci ale také širokou veřejnost; lidé mají právo znát víc než jen oficiální tiskové zprávy či mediální prezentace hrozeb.
Na závěr Mohou mít lidé důvěru v to, že BIS plně naplňuje svou roli v ochraně občanů ČR? Odpověď je komplikovaná. Kontrola činnosti všech relevantních oblastí činnosti těchto institucí je stejně problematická jako schopnost efektivně reagovat na pojmenované výzvy současné doby. Mašek tedy volá po větší otevřenosti ze strany zpravodajských služeb i politického vedení státu vůči občanům.