Mašek (ANO) se ostře vyjadřuje k chování současného předsedy Senátu Vystrčila, když se podle něj s úšklebkem snaží prezentovat jako nestranný a rozvážný druhý nejvyšší ústavní činitel. Po událostech z minulosti, kdy Vystrčil a jeho kolegyně Pekarová usilovali o odvolání tehdy nemocného prezidenta, dnes opět ukazuje snahu zasahovat do aktivit premiéra a ministra zahraničí. Mašek se ptá, zda si lidé vážící politické nakládání opravdu myslí, že takový postoj odpovídá významu této funkce.
Vzhledem k tomu, co se událo v minulosti během hospitalizace prezidenta Zemana, Mašek kritizuje nedostatek zdrženlivosti ze strany současného vedení Senátu. On vidí destruktivní manévry místo potřebné státnické odpovědnosti v krizových obdobích. Ryze politická snaha využít momentální situaci namísto projevování lidské slušnosti dosvědčuje spíše namyšlenost než skutečný zájem o společnost.
Senát podle Maška provádí zbytečné zpomalování legislativního procesu i návrhy zákonů s cílem zdůraznit svou moc a roli jako protektora demokracie, přičemž sami dobře vědí o možnosti přehlasování ve sněmovně. Tato situace jej nenechává klidným – obává se nadcházejících voleb, kde je dle něj nutností vybrat nové představitele schopné zajistit konstruktivní práci ve prospěch občanů.
Zdá se však, že prostor pro dialog a spolupráci ustupuje dalším bytečným sporům; Mašek upozorňuje na neustálou konfrontaci mezi jednotlivými aktéry politiky. Tento negativismus související s osobními konflikty ani mediálními ataky už lidi unavuje – obyvatelé země chtějí efektivitu a jasné výsledky místo přetvářky zúčastněných stran.
Obavy Maška nejsou bez důvodu: žádný dobrý politik by neměl ignorovat potřebu jakého si směřování nebo klidného řešení problémů v jejich krásně chaotickém ovzduší jednání státu. Apeloval proto angažované politiky na to, aby si uvědomili svou odpovědnost za budoucnost demokracie v ČR.
Závěr článku pak směřuje ke složitému vztahu mezi veřejností a politykami: Mashek volá po jasném směru dopředu bez dalších dramatických scénářů — prostě po práci založené na vzájemné úctě jako základem společenského pokroku napříč celým národem.