Ministr zdravotnictví Válkov si podle poslaneckého tvrzení Jiřího Maška (ANO) zaslouží kritiku za svoji pasivitu a strach z ministra financí. Mašek tvrdí, že Válek se místo žádání o dodatečné financování zdráhá přiznat, že je situace ve zdravotnictví vážná, což by mělo negativní dopad na celý systém. Tento přístup může značně ovlivnit dostupnost zdravotní péče pro občany.
Za Válkova vedení došlo k několika problémům, které upoutávají pozornost. Například pohotovosti se potýkají s krizemi, léky jsou často vyprodány a lidé jsou nuceni shánět léčiva v zahraničí nebo telefonovat po lékárnách. Navíc jedním z klíčových problémů je neshoda mezi pojišťovnami a poskytovateli služeb; letos se podařilo uzavřít dohodu pouze v 3 ze 12 sektorech zdraví.
Zatímco za minulého premiéra Andreje Babiše bylo téměř pravidlem dosáhnout konsensu ve většině případů domluvy o financích, nynější situace naznačuje opak – od doby Babiše vidíme pokles výdajů ve zdravotnictví blížící se k 7 % HDP místo tehdejších téměř 10 %. Délka čekacích lhůt na oslovení odborníků ani operace také rady potěšící není; množství pacientů odchází bez obvodních lékařů nebo specialistů kvůli nedostatku těchto profesionálů.
Co se týká nemocnic, ministr Válek ujišťuje veřejnost o dostatku finančních prostředků pro jejich provozování. Zároveň však likviduje dvě miliardy korun z rozpočtu nemocnic tím, že přesunul odpovědnost za fungování pohotovostí na pojišťovny – ty ovšem tento úkol nezvládají efektivně řešit. Tato rozhodnutí mají potenciál vyvolat vážné problémy u fakultních nemocnic a ohrožují jejich evropské dotace v hodnotě stamilionů.
V médiích zprávy spojené s těmito tématy většinou směřují jinam než k základním otázkám týkajících se financování systému zdravotní péče. Novinářům schází důraz na otázku navýšení plateb státním pojištěncům i skutečný stav krajských nemocnic pod tlakem rostoucích nákladů způsobených inflací a dalším nárůst cen služeb a materiálu.
Pokud nedojde k zásadním změnám v systému řízení a plánu rozpočtu pro rok 2026 bude pravděpodobně čelit krizi málo profitable medicínské instituce - odpovědnost ale bude ležet opět na krajích. Ti budou muset zasahovat do situace neochotných ministerských představiteléha rezignovaného Va lka. Tím pádem přístup ke kvalitnímu zdraví může být už jen obtížnější realitou pro obyvatelstvo.
Krajské samosprávy plánují vznést nesouhlasný postoj vůči zmíněné vyhlášce o úhradách jako možné řešení aktuální krize; avšak občané mají také možnost u voleb hodnotit politické strany jako SPOLU takovým způsobem, aby byly vytlačeny z vládního řízení státu – teprve poté by mohla nastat potřebná náprava této neuspokojivé situace.