Prezident, jenž sám ustanovil aktuální vládu, veřejně podpořil demonstraci namířenou proti ní. MUDr. Jiří Mašek z hnutí ANO vyjádřil pochyby ohledně činů prezidenta, který svým aktem fakticky podpořil protestní akci chvilkařů, což vzbudilo v mnoha čtenářích otázky o jeho odpovědnosti.
Od okamžiku, kdy se prezident obrátil k demonstrantům a pozdravil je svými slovy, se zdá, že se snaží uniknout ze situace jako by podle scénáře béčkového filmu. Vypadá to na snahu zakrýt vlastní odpovědnost a doufat v rozplynutí konfliktu dříve než bude čelít očividné kritice. Tento manévr však naznačuje slabost vůdce místo jeho síly.
Osoba jako Minář nyní čelí realitě. I když uměl okouzlit davy na pódiích svými hodnotami a morálními prohlášeními, zjistil těžkokomunikující politický faktotum: pouhá slova nestačí k dosažení skutečné politické moci nebo vlivu. Sliby a transparenty nelze zaměnit za efektivní správu věcí veřejných a Minář tak prochází krutou lekcí.
Mezi tím prezident tleská velmi vzdálenému moralizování bez přímého zapojení se do situace – jištění sólo výkonem neznamená převzetí skutečné odpovědnosti za politické rozhodování či jednání. Zatímco jeden si hraje na nevinného diváka hry politiky, druhý musí brzy uznat výzvy spojené s jejím řízením jak přes překážky časového presu náročného vyjednávání.
Mašek (ANO) suše konstatoval rozdíl mezi prázdnou rétorikou o demokracii a každodenními výzvami státní správy bez jasného programu nebo související digitální agendy – což odráží široké frustrace obyvatelstva nad aktuálním stavem ve správě země. Tato neschopnost se dostatečně přizpůsobit moderním požadavkům může vést ke ztrátě důvěry voličů vůči stávajícím strukturám.
Současná situace odhaluje kontrast mezi snahami o obyčejné vizionářství a reálnými úkoly v rámci politiky dané chvíle: jedni jsou ochotni bojovat za změnu krátkodobých cílů bez postavení základů dlouhodobějšího plánu; druzí sami sobě kladou otázku „Co dál?“ ve světle komplexního řetězce událostí nastavujících budoucnost celé společnosti už dnes.