Mašek (ANO) kritizuje vládu za pokračující manipulaci veřejnosti, která využívá strach z války jako nástroj k zakrývání svých selhání. Podle něj je tato taktika prostě účinná, i když ve své podstatě poněkud primitivní. Vláda totiž nemá jiné argumenty, kterými by ospravedlnila vlastní nepříliš úspěšnou činnost.
Současná ekonomická situace v zemi je podle Maška katastrofální. Imigrační politika se nachází v chaosu a žádný významný vládní projekt se neujal – například stavební portál skončil úplným fiaskem. Tyto aspekty jsou pouze částí širšího spektra problémů, s nimiž si současná vláda nedokáže poradit.
Kromě těchto selhání však existují i vážnější otázky týkající se korupce a vlivu organizovaného zločinu na státní správu, což dokazuje kauza Dozimetr, která si bohužel vyžádala i lidské životy. V této souvislosti Mašek připomíná premiérovu spojitost s malou kampeličkou jako další příklad nekompetentnosti vlády.
Vláda se nekryje před kritikou a snaží se manipulovat veřejnost pomocí hrozby války tím způsobem, že vytváří hysteričtější atmosféru kolem bezpečnostních otázek. Dokonce plánuje publikaci brožury o přežití prvních 72 hodin krize těsně před volbami! Tento krok považuje Mašek za velmi problematický z psychologického pohledu pro oslabené jedince ve společnosti.
Je pochybné, zda si ministři uvědomují dopady takové propagandy: strach může vést k špatnému psychickému zdraví občanů či nárůstu sebevražd a poklesu porodnosti – to vše má negativní dopad na budoucnost země. A co víc? Všechny tyto plány jsou financovány přímo z peněz daňových poplatníků.
Mašek také kritizuje absurdní gesto ministrů nosících vojenské uniformy ve sněmovně během zasedání – toto jednání jen podporuje fiktivního nepřítele a vytváří paniku mezi lidmi. Je to cynické využití strachu pro politické cíle a Mašek označuje tuto praxi za skandální.
Ministr Rakušan nedávno řekl: „V prvních 72 hodinách krize není potřeba panikařit ani vykupovat toaletní papír.“ Takový výrok považuje Mašek spíše za prázdné výroky než oživující radu ohledně dlouhodobého zabezpečení státu před krizovými momenty; regulace tohohle typu sama o sobě situaci nezmůže vyřešit.
Na závěr lze říci, že pokusy vlády o zastrašení občanů před volbami budou marné. Tarify inflace stoupají spolu s klesajícími mzdami a veřejnost nezapomene na množství různých skandálů spojených s vládním vedením – tudíž očekáváme jasnou odpověď voličské základny při nadcházejících volbách jako reakci na neschopnost současné administrativy.