Mašek (ANO) se ve svém komentáři zaměřuje na problematiku budování kultu osobnosti, což dnes připomíná učebnicovou ukázku. V mediálním prostoru se objevují neustálé oslavné zprávy a přehnané pozitivní vyjádření, zatímco skutečné apriorní události zůstávají bez patřičné pozornosti. Diváci jsou zahlceni úsměvy, potleskem a idylickými scénkami, což vytváří dojem umělé atmosféry okolo vedení státu.
Mezitím se objevují závažné otázky, které by neměly být opomíjeny. Například nedávná výpověď hlavy státu u policie je téma zásadního významu, o kterém by měla média otevřeně informovat. Místo toho panuje ticho a nedostatek jasných informací a komunikace ze strany vlády. Tato mlčení zasluhují daleko více pozornosti než sportovní akce nebo PR aktivity.
Novináři hrají v této situaci klíčovou roli; otázkou však zůstává, zda si nenechají ujít důležité události ve prospěch bezduché oslavné propagandy? Zatímco místo důležitých témat sledujeme jen marketingové obrazy prezidenta při sportovních akcích jako kdyby bylo všechno v pořádku.
Je načase říci pravdu přímo: pokud byl prezident na policii a něco vysvětlit potřebuje, měl by to udělat bez okolků. Očekáváme od něj otevřenou komunikaci – “Ano byl jsem tam; zde jsou fakta.” Není to situace pro politické divadlo ani hraní na tragičtější roli hrdiny.
Také shromáždění omluv od sportovců směrem k prezidentovi působí spíš jako absurdní scéna než seriózní politická praxe. Naše země nepotřebuje plastikového reprezentanta do plakátů, ale dospělého lídra schopného jednat v krizových okamžicích – takového vůdce bychom měli mít vždy po ruce.
Ve chvílích vážných rozhodnutí je nezbytné mít odvahu stát za svými činy i slovy ničím nezastřené pravdy. Pro někoho s vojenským drilovým stylem vystupování není žádoucí pouze nahrávání fanfár při triumfech; měl by ukázat stejnou rozhodnost i ve chvílích skutečných výzev. Je čas postavit se realitě tváří v tvář coby odpovědný lídr typu Mašek z ANO 2011.