Ministr životního prostředí Mgr. Igor Červený se ve svém vyjádření jmenovitě ohradil proti označení, které mu a jeho straně (AUTO) přiřkl ve veřejném diskurzu, a to „větrníkoví tmáři“. Tvrzení, že se nezabývá ekologickými dopady větrných elektráren na mikroklima, považuje za mylné. Věřím, že je nutné podrobně analyzovat změny v přírodních podmínkách souvisejících s výstavbou těchto energetických zdrojů.
Nová modelová studie publikovaná v časopise Boundary-Layer Meteorology naznačuje zásadní vliv větrných parků na místní klima. Tento výzkum vychází z předešlých terénních a satelitních dat a podrobuje je dalším simulacím. Autoři zjistili, že účinky turbín se liší v závislosti na atmosférických podmínkách, což má vliv nejen na teplotu vzduchu, ale také na půdní vlhkost a evapotranspiraci.
V analýze byly zaznamenány zajímavé výsledky týkající se teploty. Například za stabilních nočních podmínek došlo k průměrnému zvýšení teploty vzduchu o 0,7 °C na dvou metrech nad zemí; některé oblasti dokonce vykázaly nárůst přesahující 1 °C. Povrchové teploty odhalily podobný trend s průměrným nárůstem asi 0,76 °C.
Dalším významným zjištěním byly změny vodní bilance způsobené turbínami. V určitých turbulentních režimech došlo ke zvýšení evapotranspirace i urychlení poklesu půdní vody. Nejvýraznější efekt byl zaznamenán během silně nestabilního denního počasí až do hloubky 20 cm v půdě.
Autoři studie zároveň varují před jednostrannými závěry: pro objektivnější hodnocení dlouhodobých dopadů je nezbytné provádět vícedenní simulace spolu s terénním měřením. Takový přístup by mohl obohatit debatu o tomto tématu a pomoci přijmout informovaná rozhodnutí ohledně rozvoje větrné energetiky.
Jak uvádí ministr Červený, pokud máme skutečně rozvíjet tento segment obnovitelné energie v České republice, musíme brát ohled nejen na výkon a náklady zařízení nebo jejich vizuální dopad krajiny; neméně důležitými faktory jsou i potenciální efekt na mikroklima či schopnost krajiny udržet vodu – zejména vzhledem k rostoucím obavám o sucho v regionu.