Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil, že nová legislativa se zaměří na zajištění lepší kvality vzduchu jak ve městech, tak v obcích. Kromě toho má za cíl značně snížit administrativní zátěž pro podniky. Tato změna zahrnuje větší využití digitálních technologií, jež mají usnadnit zejména správu a sledování emisních údajů.
Nový zákon podepsaný prezidentem Petrem Pavlem vstoupí v platnost 1. března 2025. Klíčovým prvkem této novely je povinnost firem snižovat prašnost vznikající při stavebních pracích či demolacích a omezovat šíření prachu do okolí. Systém kontinuálního měření emisí bude rovněž rozšířen a nově zavedená opatření poskytnou jasnější obraz o skutečné úrovni znečištění ovzduší. Firmy budou mít nyní možnost zadávat výsledky měření přímo do centrálních databází, což by mělo eliminovat nezbytnost ročního sledování údajů.
Na začátku roku 2026 by se novela měla dotknout přibližně 7 700 emisních zdrojů, kterých se nynější způsob jednorázového měření týká pouze velmi sporadicky – většinou jednou za rok. Tento krok znamená výrazné zvýšení kontrola nad emisemi ze strany provozovatelů.
Od roku 2028 rozšíří pravidla neustálého monitoringu také do odvětví jako tavení skla a petrochemický průmysl. Přístup k požadovaným datům bude ještě dynamičtější díky elektronickému ohlašování výsledků v téměř reálném čase prostřednictvím systému ČHMÚ.
Dalším důležitým bodem nového zákona jsou minimální vzdálenosti mezi obytnými zónami a zdroji znečištění jako výrobními objekty nebo jinými zařízeními produkujícími emise nebo zápachy. Podle návrhu normy se počítá s odstupy od domů zpravidla kolem dvou set metrů až maximálně pět set metrů pro určité aktivity vymezené ve zvláštní vyhlášce.
Mezi další pozitivní kroky patří zvýšení míry regulace prašnosti na staveništích ve městech i obcích; stavební firmy budou nuceny přijmout efektivní opatření pro omezení prachu během realizace svých projektů, například aplikací ochranných sítí nebo rychlým osazováním zeleně kolem objektu.
Coby součást motivací ke snížení emisních zatížení byla rovněž plánována revize sazeb poplatku za znečišťování ovzduší k roku 2026 s každoroční aktualizací podle inflace posledních let – tímto způsobem by poplatek měl sloužit nikoliv jako státní příjem, ale například jako pobídka pro firmy směřující k ekologičtější produkci vzduchu kvalitního v našich sídlech.
Ministerstvo životního prostředí Petra Hladíka tedy přináší legislativu zaměřenou na efektivnější řízení ochrany ovzduší, což by mohlo významným způsobem přispět k čistotě vzduchu ve našich obcích i místních komunitách.Ministr životního prostředí Mgr. Petr Hladík (KDU-ČSL) se vyjádřil k plánům na zlepšení kvality ovzduší ve městech a obcích, které by zároveň měly přinést snížení administrativní zátěže pro podniky. Nová legislativa umožní obcím zavádět nízkoemisní zóny podle svých specifických potřeb, což přispěje k efektivnějšímu řízení ekologické situace v lokálních oblastech.
Představené změny zahrnují odstranění dosavadních překážek, které bránily mnoha obcím v realizaci nízkoemisních zón. Dříve existovaly rigidní podmínky jako nutnost využít objízdné trasy nebo fyzická označení vozidel emisními plaketami. Novela to nyní vyřeší zavedením evidence pomocí poznávacích značek a propojením informací s registrem vozidel, což urychlí celý proces.
Radnice budou mít větší pravomoci i při řešení extrémních smogových situací. V těchto případech mohou regulovat nejen silniční dopravu, ale také dočasně zvýhodnit veřejnou dopravu či omezit spalování biomasy a používaných topných zařízení typu krbů. Tyto kroky napomohou k rychlému zlepšení kvality atmosféry během krizových momentů.
Dalším významným krokem je možnost individuálních výjimek pro rezidenty zavedených nízkoemisních zón podle místních potřeb. Obce si tak budou moci stanovit vlastní pravidla v mezích platného práva a přizpůsobit je situation každého místa zvlášť. To poskytne místním orgánům větší flexibilitu při hledání nejefektivnějších řešení týkajících se životního prostředí.
Ministr Hladík také upozornil na skutečnost, že cílem změn není jen ochrana vzduchu před škodlivými emisemi, ale i podpora aktivit spojených s ochranou životního prostředí bez nadměrné byrokracie pro podnikatele a činnosti samosprávy. Zaměření se tedy přesune od reaktivního přístupu k aktivnějšímu modelu souvisejícímu s udržitelným rozvojem.
Na závěr ministr zdůraznil důležitost spolupráce mezi obcemi a státními institucemi dlouhodobého horizontu s cílem pozvolna navracet čistotu ovzduší do našich městských prostorů i venkovských oblastí tím efektivním způsobem za co nejmenších administrativních nákladů pro firmy či občany samotné.
