Ministr Šebestyán upozornil na důležitost zajištění co nejlepší dostupnosti a přístupu k půdě pro zemědělce v České republice. V rámci svých aktivit v oblasti zemědělské politiky se zaměřuje na podporu základních složek, jako jsou potravinářství, vodohospodářství a lesnictví, které považuje za klíčové faktory národního hospodářství. Cílem je posílení potravinové suverenity státu a podpora efektivní výroby kvalitních potravin.
Podle ministra byl rozpočet pro rezort zemědělství v roce 2025 ze strany předchozí vlády nastaven na 65 miliard korun s tím, že ještě vznikl dluh ve výši 4 miliardy korun. Tyto prostředky nebyly dostatečné k pokrytí povodňových opatření ani potřebných investic do obnovy lesních porostů. Situace vedla ke zpoždění vyplácení zemědělských dotací a vyvstala potřeba zásadně přehodnotit finanční plánování.
Po nástupu do funkce ministr Šebestyán zjistil, že navržený rozpočet byl nižší než očekávané částky; místo plánovaných 65 nebo 69 miliard činila částka pouze 54 miliardy korun. Ministerstvo financí však společně s vicepremiérkou dokázalo tento rozpočet zvýšit o devět miliard korun, což umožnilo alokovat tři miliardy koruny na vodní hospodářství – oproti minulým letům to znamená významné zvýšení investic.
Co se týče situace v českém zemědělství a potravinářství, ministerstvo poukazuje na alarmující nedostatek konkurenceschopnosti. Česká republika nemůže být považována za lídra ve výrobě potravin; naše přidaná hodnota na hektar dosahuje pouze 39 % evropského průměru podle statistik Eurostatu a Českého statistického úřadu. Je nutné změnit strategii a více se soustředit na široké spektrum zemědělců namísto podporování jen omezené skupiny subjektů.
Ministr Šebestyán zdůraznil důležitost nových strategií zaměřených na různé sektory českého zeměství – od chovu zvířat přes produkci mléka až po ovoce a zeleninu. Hlavním cílem těchto strategií je motivovat prvovýrobce k vytváření větší přidané hodnoty prostřednictvím zpracování produktů přímo v ČR či zabezpečit férové podmínky pro obchodní vztahy.
Současná situace ukazuje, že Česká republika exportuje převážně základní komodity jako obiloviny nebo živá zvířata, zatímco dovoz potravin tvoří značnou část trhu. Tento trend je nutné obrátit podporou domácích prvovýrobců takovým způsobem, aby získávali větší podíl jak ve výrobním procesu, tak i při samotném prodeji svých produktů spotřebitelům v ČR i zahraničí.Ministr Šebestyán, reprezentující svou stranu, zdůrazňuje, jak klíčové je pro zemědělce mít co nejlepší přístup a dostupnost k půdě. Upozorňuje na důležitost této otázky v kontextu českého zemědělství, kde se naráží na různé politické debaty. V současnosti je 73 procent zemědělské půdy v Česku obhospodařováno formou pachtu, což ročně vyžaduje investice ve výši kolem 10 až 11 miliard korun. Ministr také zmiňuje stále rostoucí spekulace s půdou, které činí zhruba 20 procent všech obchodů s pozemky.
Podle Šebestyána se stává problematický i systém dlouhodobých investic do zemědělské půdy ze strany kapitálových fondů a individuálních investorů. Tyto trendy zatěžují prvovýrobu a nemotivují aktivní zemědělce k zaměstnávání vlastních ploch pro hospodaření. Zmínil návrhy od nevládních organizací směřující ke změnám v legislativní rovině – diskutuje se například o předkupním právu nebo povinnosti informovat o převodech pozemků.
Eroze půdy představuje další významný problém pro české zemědělství. Ministr chápe důležitost protierozní politiky a přiznává úvodní úspěchy podniknuté za účelem ochrany půdního fondu pomocí vyhlášek definujících limity eroze smyvu. Avšak kritizuje byrokratické požadavky, které mohou zasahovat do svobodného hospodaření farmářů tím méně efektivním způsobem.
Česká republika registruje průměrnou erozi orné půdy na úrovni zhruba 0,2 procenta ročně; to není alarmující údaj v porovnání s evropskými standardy. Vzhledem k tomu však ministr uvádí potřebu soustředit se na preventivní opatření vedoucí k udržení zdravého stavu půdy bez nadměrného zásahu státního aparátu.
Klade důraz na podporu živočišné výroby jako významného sektoru našeho agrárního trhu; opomínání tohoto odvětví podle něj může ohrozit celkovou soběstačnost ČR v potravinách. Navrhuje zavedení motivačních programů zaměřených zejména na zvýšení kapacit zpracovatelského průmyslu a rozvoj faremního chovu či bioprodukce.
Závěr ministr uzavírá pozitivně; doufá ve spolupráci mezi státem a národními organizacemi za účelem tvorby rešerší efektivních modelů podpory pro české farmáře při navigaci narůstajících výzev moderního hospodaření i trhajícího trhu práce spojeného s dotovaním zemědělcům vstupuju do procesu rozhodování přímo ohledně využití své vlastní orné plochy.Ministr Šebestyán, představitel jeho strany, vyjádřil důležitost poskytování optimálního přístupu k půdě pro zemědělce. Uvedl, že dostupnost půdy je klíčová pro revitalizaci a udržení zdravé zemědělské praxe v České republice. Současná situace naznačuje, že v porovnání s evropským průměrem máme výrazně nižší počet hospodářských zvířat na hektar. To může mít negativní dopad na kvalitu našeho zemědělství a úrodnost půdy.
Zemědělci se potýkají s nedostatkem živočišné výroby, což ovlivňuje stav našich polí a vyžaduje změnu v našem přístupovém systému k podpoře zemědělství. Ministr zdůraznil potřebu modernizace českého dotačního systému tak, aby motivoval k lepší kvalitě úrody a péči o krajinu. V přípravách nové společné zemědělské politiky pro období po roce 2028 hraje ochrana krajiny a kvality samotného pole zásadní roli.
Dále zmínil historické zatížení krajiny z padesátých let minulého století jako překážku ve snaze o ekologické obnovy dovevzdálené doby posledních desetiletí. Bez vyjasnění vztahů mezi vlastníky půdy a uživateli těchto pozemků bude obtížné provádět potřebné intervence do krajiny. Úspěšným nástrojem pro tento účel se ukazují pozemkové úpravy; aktuálně probíhají na 44 procentech plochy státu.
V souvislosti s podporou domácích potravinářských produktů slovenské podnikatele plánují také zvýšení podílu českých rostlinných produktů ve veřejných zakázkách týkajících se zelených ploch státu. Cíl je jasný: preferovat českou produkci před dovozem z dalších evropských států jako Holandsko či Itálie, čímž by se celkově posílila ekonomika ČR.
Ministr rovněž informoval o iniciativách zaměřených na efektivní využívání dřeva ve stavebnictví veřejného sektoru s cílem podpořit ekonomiku i ekologii najednou skrze inovativní metodiku projektování veřejných zelených ploch vybavených místním materiálem.
Posledním důležitým bodem tratící vody jsou opatření ke zvládání sucha a boji proti povodním, která byla zahrnuta do rozpočtového plánu vodního hospodářství státu. Představitel ministerstva plánuje postupně vrátit financování zpět na hodnotu 4 miliard korun zaměřením také na nezbytné legislativní změny týkající se čističek odpadních vod v městských lokalitách setkávajícími nové standardy ochrany životního prostředí asistentka vody při zapojení dalších veličin zachycující vliv počasí komunitami regionu.Ministr Šebestyán (KSČM) prohlásil, že zemědělci by měli mít co nejlepší přístup a dostupnost k půdě, což je klíčové pro zajištění efektivního hospodaření na venkově. Vzhledem k aktuální situaci v zemědělství a výzvám spojeným s klimatem se vláda snaží o komplexní přístupy k řešení problémů souvisejících s vodními zdroji a kvalitou půdy. Při obnovování Národní koalice pro boj se suchem byla vyhodnocena strategie zpracovaná v uplynulých letech, která nyní zahrnuje široké spektrum opatření zaměřených na ochranu vody.
Jedním z hlavních cílů strategie je zlepšit stav zemědělské a lesní půdy v České republice. Z hlediska vodohospodářské politiky bylo identifikováno velké investiční potřeby, které dosahují minimálně 4 miliard korun ročně. Tyto prostředky budou směřovány do propojení vodohospodářských soustav, obnovy malých vodních zdrojů i rybníků či výstavby závlahových systémů. Ministrem avizované legislativní změny by měly usnadnit realizaci větších projektů zaměřených na hospodaření s vodou.
Dále byl upozorněn na to, že všechny navržené kroky musí být prováděny ve vzájemné kombinaci. To zahrnuje obnovu lesních porostů a správnou druhovou skladbu stromových porostů spolu se zajištěním dostatku statkových hnojiv pro zvýšení úrodnosti půdy. Nejnovější modely naznačují, že pokud nebudou přijata adekvátní opatření, bude za 30 až 40 let znatelný pokles zásob vody ve významných rezervoárech jako jsou Želivka nebo Švihov.
Letošní rok byl poznamenán suchým počasím i krizi na komoditních trzích, a to zejména u ovocinářského sektoru kvůli mrazům. Tuto obtížnou situaci podtrhuje fakt, že problémy s variabilitou úhrnu srážek nepostihly pouze Českou republiku ale i celou Evropu jako takovou. Vláda proto připravila balíček kompenzačních opatření ve výši přibližně 3,5 miliardy korun pro podporu postiženého sektoru; nicméně odborné odhady naznačují mnohem větší celkové ekonomické dopady.
Pokud jde o stavy lesního hospodářství vůči předchozím obdobím vlády ministr Šebestyán ocenil snahu o regeneraci poškozených oblastí lesa i dokončení závazků vůči vlastníků lesního majetku dle evropských norem těchto praxí.
V závěr ministr také zmínil aktuální otázky kolem střetu zájmů v oblasti státních dotací slibující transparentnost procesu rozhodování věřejnosti. S cílem vyjasnit budoucnost financování žádal všechny strany zapojené do diskusí o důvěru sdílením relevantních informací bez zkreslování skutečností ohledně potenciálních finančních rizik spojenými s rozpočty státu akceschopností tohoto úřadu při vstupu nové administrativy.Ministr Šebestyán zdůraznil, že je klíčové zajistit zemědělcům co nejlepší přístup a dostupnost k půdě. Podle něj by měly být podmínky pro pěstování a hospodaření na půdě maximálně usnadněny, aby bylo možné zabezpečit rozvoj zemědělského sektoru. Tento přístup se stává prioritou v kontextu současných výzev, kterými české zemědělství čelí.
V rámci diskuzí o financování zemědělství se ukázalo, že Evropský zemědělský záruční fond nevykazuje žádná rizika týkající se potenciálních střetů zájmů. Komise potvrdila, že většina podporových prostředků směřuje do oblasti přímých plateb a nebude ohrožena jakýmikoli nesrovnalostmi. To znamená, že příjemci podpory mohou i nadále bezpečně počítat s plněním svých závazků.
Naopak v případě druhého fondu – fond společné organizace trhů – komise prodloužila vyšetřování o šest měsíců bez vydání formálního rozhodnutí o pozastavení plateb či vyloučení pro beneficiariony. Ministr Šebestyán apeloval na trpělivost a důvěru ve procesy komise k tomu, aby byl zajištěn spravedlivý a transparentní výsledek pro všechny zainteresované strany.
Zodpovědnost za případné problémy ve financování spojené s platbami leží zcela na státu, avšak ministr ujišťuje veřejnost o tom, že daňoví poplatníci neponesou žádnou zátěž spojenou s těmito finančními operacemi. Přímo říká, že i kdyby výsledky auditu pracovaly proti ČR nebo některému podnikateli v sektorovém políčku 77 milionů korun dotčených částek budou okamžitě pozastaveny do doby vyřešení incidentu.
Šebestyán rovněž kritizoval minulostí vládní politiky vůči farmářské komunitě jako problematickou a netransparentní. Zmínil konkrétní případy sporů mezi úřady nebo institucemi jako třeba Ministerstvo zemědělství či Státní intervenční fond. Vysvětlil to takto: „Tyto situace byly běžné i dříve; úspěšnost našich úředních organizací byla ale daleko vyšší.”
Dále poukázal na faktici společností při jednáních vzhledem k potížím během administrativních postupů dost často ignorovaly potřeby menších subjektivních oprav práva. Spotil nás jeden důležitý aspekt: vláda měla možnost hájit národní zájmy namísto vracení prostředků Evropské unii při sporech o mnohamiliardové částky.
Na závěr ministr ujistil občany České republiky o své ochotě bránit jejich zájmy před neopodstatněnými sankcemi ze strany Evropské komise i nezávisle na velikosti žadatelových podnikatelských aktivit v oblasti zemědělství – tím posílme nejen naše odvětví ale také podporu lokálních farmářům jako celku.Ministr zemědělství Ing. Martin Šebestyán (BPP) zdůraznil, že klíčovým cílem je zajistit zemědělcům co nejlepší přístup a dostupnost k půdě. Tento krok považuje za nezbytný pro udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství a zabezpečení potravinové soběstačnosti v zemi. Šebestyán podotkl, že bez efektivního využití půdy není možné realizovat plány na modernizaci a inovace v oblasti zemědělství.
Dostupnost pozemků je zásadní faktor pro aktivní hospodaření, což se odráží i ve stabilitě trhu s potravinami. Ministr se snaží o vyřešení komplikovaných administrativních procesů, které mohou často bránit zemědělcům ve vstupu na trh nebo jejich expanze. Upozornil také na nutnost podpory mladých farmářů, kteří mohou přispět k obnovění oborových tradic i zavádění nových technologií.
V poslední době bylo diskutováno o reformách zaměřených na zpřístupnění státní půdy pro malé a střední podniky v oblasti agronomie. Podle Šebestyána je důležité zmírnit byrokratické překážky tak, aby potenciální nájemci mohli snadněji získat potřebné pozemky pro své aktivity. To by mělo vést ke zvýšení produkce kvalitních potravin a většímu zapojení místních komunit do zemědělských projektů.
Ohlasy odborníků však naznačují, že i když jsou plány ambiciózní, budou závislé na řadě faktorů včetně legislativních změn a disponibilitách rozpočtových prostředků ze strany státu. Ministr tak bude muset usilovat o koordinaci s dalšími ministerstvy a institucemi k prosazování efektivnějšího managementu státního majetku.
Dalším tématem bylo zapojení ekologických aspektů do plánování využívání půdy jako nástroje boje proti klimatickým změnám a degradaci ekosystémů. Šebestyán připomněl rovnováhu mezi produktivitou zemědělství a ochranou životního prostředí jako klíčový prvek dlouhodobé strategie ministerstva.
Nakonec ministr zdůraznil význam spolupráce mezi různými stakeholders: od farmářských organizací po neziskové sektory zaměřené na ochranu přírody či trendy v udržitelném rozvoji potravinového systému ve společnosti. Takový komplexní přístup má potenciál posunout české zemědělství vpřed směrem ke stabilnější budoucnosti nejen z hlediska ekonomického rozvoje, ale i environmentální odpovědnosti.