Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc oznámil, že od svého nástupu do funkce podal 20 stížností pro porušení zákona. Z těchto stížností již rozhodl Nejvyšší soud v případě 13 z nich, přičemž ministrovi vyhověl ve 12 případech. Ve dvou případech však bylo podáno stížnosti proti obviněným. Šest dalších stížností zatím nebylo vyřízeno.
Tejc zdůraznil, že stížnosti proti obviněným jsou raritní a mají zejména význam pro judikaturu. Nejvyšší soud nemůže změnit rozhodnutí ve prospěch obviněného oproti předchozímu rozsudku, ale může potvrdit porušení zákona. Tento verdikt pak slouží jako vodítko pro ostatní soudy při řešení podobných právních případů v budoucnu.
Naopak u stížností ve prospěch obviněného se situace liší. Pokud Nejvyšší soud shledá důvody k ministrovu argumentaci, má možnost původní rozhodnutí zrušit a případ musí být poté projednán znovu.
Jeroným Tejc se netají tím, že nepodává stížnosti pouze za účelem statistických úspěchů nebo jednotlivých výsledků řízení. Vždy se snaží vycházet ze zásady férovosti a dodržování zákonů; pokud existují silné pochybnosti o správném postupu v konkrétní věci, cítí povinnost využít všech dostupných prostředků k obrátí na Nejvyšší soud bez ohledu na osobní názory o jednotlivých případech či jejich aktérech.
Dosavadní jurisprudence dle jeho slov ukazuje pozitivní trend a potvrzuje smysluplnost těchto opatření ve státním aparátu spravedlnosti.
Tejcovo úsilí svědčí o tom, jak důležité je zajistit přesnost a legálnost rozhodnutí soudu i objasnit precedentním rozhodnutím případné nesrovnalosti v právních procesech.