
Na konferenci Jagello 2000, která nese název “Naše bezpečnost není samozřejmost”, ministryně obrany Mgr. Jana Černochová (ODS) zdůraznila význam podpory Ukrajiny, která je spojena s osudem Evropy. Podle jejích slov existují dva důvody pro podporu této země: ideový a praktický. V ideové rovině vyjádřila solidaritu s obětí ruské agrese, přičemž připomněla důležitost pomoci ze strany spojenců. Z praktického hlediska zmínila, že ruské ambice představují reálnou hrozbu pro evropský mír a stabilitu; Ukrajina se tak stává klíčovou součástí obrany proti těmto represivním tendencím.
Zmínila také, že dřívější cíl dosáhnout dvou procent HDP na výdaje na obranu byl přijatelný během doby míru, avšak v současnosti už tato úroveň nestačí. Současná geopolitická situace v Evropě ukazuje skutečnost, že válka stále není minulostí a příprava na ni je nezbytná. Vláda vedená Petrem Fialou má plán navýšení vojenských výdajů na tři procenta HDP jako odpověď na tuto realitu; podle Černochové tato částka nyní představuje minimální standard.
Ministryně podtrhla význam investic do obrany nejen z pohledu bezpečnosti, ale také při zachování ekonomické prosperity země. Vyjádřila přesvědčení o tom, že je nutné činit rozhodnutí založená na profesionálních úsudcích a posuzování aktuální situace místo reakcí na průzkumy veřejného mínění.
Černochová dále zdůraznila odpovědnost vlády za zajištění bezpečnosti českých občanů a jejich blahobytu bez ohledu na možné politické reperkusy menší popularity určité politiky u voličské základny. Uvedla také potřebu učinit odvážná rozhodnutí navzdory různým tlakům nebo nepochopením ze strany některých částí společnosti.
V rámci svého vystoupení se rovněž obrátila k bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který kritizoval způsob řízení státních záležitostí podle aktuálních trendů ve veřejném mínění. Černochová ho vyzvala k nalezení odvahy postavit se tomu zlému přístupu ke strategickým otázkám bezpečnosti národa.
Shrnula to slovy o tradici českého státu brát v úvahu konkurenční boj jako důvod pro vyslovené námitky vůči určitým institucím nebo postupům – což jsou prvky demokracie i moderních organizačních struktur dodnes relevantními politickými narativy v Česku i Evropě obecně.