Ministryně Mrázová ve svém vystoupení zdůraznila klíčový princip, který je jádrem novely stavebního zákona: jedno řízení, jeden odpovědný úřad a jedno rozhodnutí. Tento přístup má za cíl výrazně zjednodušit a zrychlit proces povolování staveb v České republice. Dlouhodobé potíže spojené s pomalým a složitým postupem při povolování projektů trápily jak občany, tak investory. Stavební řízení je pro mnohé zavádějící a neefektivní, což podmiňuje nejistotu nejen ohledně termínů realizace projektů, ale i nákladové stránky samotného bydlení.
Trvání přípravy větších bytových domů se často pohybuje mezi 7 až 10 lety, což představuje značnou zátěž pro všechny účastníky výstavby. Tato situace nemá negativní důsledky pouze pro investory; obce čelí problémům s dostupností škol nebo sociálních zařízení. Poškozován je tudíž i stát – prodražují se dopravní řešení nebo nemocnice v důsledku dlouhého schvalovacího procesu. Každý občan ČR pak nese náklady odhadované na 2 000 až 4 000 Kč ročně zapříčiněné tímto neefektivním systémem.
Podpora navržené novely přichází ze strany různých profesních organizací včetně Konfederace zaměstnavatelů či Svazu podnikatelů ve stavebnictví, kteří tento krok považují za zásadní k vytvoření efektivnějšího systému povolování stavebních projektů. Zástupci Hospodářské komory ČR dlouhodobě poukazují na nezbytnost urychlení a zpřehlednění těchto procesů jako klíče k ekonomickému rozvoji země.
Kromě tradičního stavebnictví považuje nový systém za nezbytný také Solární asociace či odborné skupiny zaměřené na energetiku a digitální třízení infrastruktury. Stabilní legislativa napomůže nejen lepšímu bydlení pro obyvatele měst i venkovských oblastí, ale také posílí potenciál země v oblasti průmyslových investic či rozvoje energie obnovitelných zdrojích.
Další možnost využití této novely vidíme v oblasti elektronických služeb, kde administrativní překážky brání cílenému pokrytí moderních komunikačních technologií. Novela by měla snížit komplikovanost spojení jednotlivých orgánů, což usnadňuje realizaci potřebných digitálních sítí bez dalšího prodlužování času potřebného k jejich schválení.
Celková atmosféra kolem navrhované legislativy naznačuje široký konsensus o její užitečnosti i nezbytnosti změn ve stávajících postupech věnovaných povolením výkonu odborných činností souvisejících se stavbou budov nebo infrastrukturou celé společnosti. Je tedy zřejmé, že ministryně Mrázová svoji vizitku netají jednak ochotou vyřešit dosavadní necitelnost systému avšak také připraveností reagovat vůči budoucím změnám a optimalizacím vyplývajícím ze získaných zkušeností během prvního aplikovaného cyklu nové legislativy.Ministryně Mrázová, zastupující stranu, uvedla klíčový princip novely legislativy: “Jedno řízení, jeden odpovědný úřad, jedno rozhodnutí”. Cílem tohoto přístupu je zjednodušit a zefektivnit procesy na úrovni státní správy. V současnosti se často stává, že různé úřady opakují stejná vyjádření nebo diskutují identické otázky v odlišných řízeních. Taková situace brání efektivnímu postupu projektů a vytváří pocit nevyjasněných odpovědností.
Novela má zajistit ochranu veřejných zájmů jako jsou příroda či kulturní památky bez nutnosti blokování rozvojových projektů tam, kde existuje možnost jejich realizace podmínkami či kompenzacemi. Různorodé zaměstnavatelské svazy podporují myšlenku o účinnější a včasné ochraně životního prostředí i historických hodnot. Zůstávají sice zvláštní odborné režimy pro citlivější stavby, avšak cílem je najít rovnováhu mezi ochranou a rozvojem.
Neefektivnost současného systému je patrná například při plánování výstavby rodinných domků na již vymezených pozemcích. Potenciální investoři musejí stále dokládat soulad svých záměrů s krajinným rázem i stávajícím územním plánem, což vede k nebývalému prodlužování celého procesu a zahlcenosti stavebních úřadů nadbytečnými administrativními kroky.
Nový návrh rovněž přináší právní jistotu tím, že záměr bude hodnocen podle platných pravidel v době podání žádosti. To minimalizuje riziko neustálých změn legislativy během projednávání jednotlivých projektů a šetří čas nejen stavebníkům, ale také pracovním kapacitám úředníků. Odvolací proces by měl být jasnější a nebude docházet k vracení věcí do počátečních stádií bez důvodu.
Další významnou změnou je posilnění roli obcí ve všech fázích plánovacího procesu. Obce mají nyní větší možnost zasahovat do svých vlastních rozvojových plánů a lépe reagovat na potřeby obyvatelstva prostřednictvím konkrétních projektů jako jsou školské zařízení nebo bytové komplexy. Tímto způsobem by mělo být naplněno volební mandát zastupitelstva za jedno funkční období.
Zavedením nové struktury státní stavební správy se očekává sjednocení správních praktik napříč různými regiony země takovým způsobem, aby rozhodnutí o stavebních projektech byla konzistentnější bez ohledu na lokalitu nebo počasí. Novela má také přispět k odbourání administrativního chaosu kolem povolovacích procesů pro jednotlivé projekty díky udržitelnosti již schváleného územního plánu obcí.Ministryně Mrázová, z hnutí ANO, se zaměřila na zefektivnění stavebního řízení s cílem zajistit jednotnost v rozhodovacích procesech a vytvořit podmínky pro jeden odpovědný úřad. Tento přístup by měl napomoci urychlení povolovacího procesu a zjednodušení celého systému. Plánované změny mají za cíl nejen podporu bytové výstavby, ale také posílení plánování pro obce v oblastech jako školství, zdravotnictví i doprava.
V rámci novely zákona je kladeno důraz na úředníky čelící každodenním výzvám. Ti by neměli být vystavováni nadměrnému tlaku ani byrokracii. Proto se zavádí jasné nástroje, které úřady umožní efektivně posuzovat jednoduché projekty bez potřeby suplovat práci autorizovaných projektantů. Novela stanovuje jasné postupy k přípravě projektů i jejich hodnocení, spojené s maximalizací transparentnosti procesů.
Současně se ministryně vyjádřila k situacím, kdy lidé čelí právním problémům kvůli nechtěně vlastněným černým stavbám. Například stavby zděděné po předcích mohly být léta tolerovány a následná demolice nemusí být vždy nejrozumnější optikou ochrany majetku lidí. Je nezbytné přistupovat k těmto případům individuálně a hledat smysluplná řešení.
Posun v legislativních úpravách podporuje také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), která schválila pozměňovací návrh rozšiřující okruh osob způsobilých ke zpracování požárních bezpečnostních dokumentací u méně rizikových staveb. Tento krok má odstranit současnou administrativní zátěž malých projektantům a tím urychlit schvalovacích procesy.
Vláda si uvědomuje nutnost kvalitního vykonávání změn ve státní stavební správě na všech organizačních úrovních od strategického výboru až po odborné koordinační týmy v terénu. Tyto týmy slouží zejména pro komunikaci mezi ministerstvem pro místní rozvoj a jednotlivými regiony tak, aby mohly efektivněji implementovat navrhované změny bez výkladových nejasností.
Ačkoli novela nepředstavuje souhlas s porušováním zákonů ohledně černých staveb či jinak nedovolených praktik, její cílem je nalézt rovnováhu mezi dodržováním pravidel a pragmatickým přístupem k již existujícím problémům ve společnosti anonymizace prostoru pro konstruktivní obavy občanů o jejich majetek i celkový urbanismus stávajících oblastí žití.Ministryně pro místní rozvoj, Mgr. Zuzana Mrázová (ANO 2011), se v rámci návrhu novely stavebního zákona vyjádřila k důležitosti zavedení jednoho řízení s jedním odpovědným úřadem a konečným rozhodnutím. Tento přístup by měl zjednodušit procesy, které jsou dnes často zbytečně složité, a tomu jsou vystaveni jak investoři, tak obyvatelé.
Mrázová vysvětlila volbu legislativní cesty k novele současného stavebního zákona. Oproti vytvoření nového kodexu se navrhuje pouze úprava stávajícího zákona. Tento postup je veden poslaneckou iniciativou, která je v souladu s českou ústavou a vychází ze zkušeností z předchozí legislativní práce na stavebním zákoně předloženém minulou vládou za ministerstva Kláry Dostálové v roce 2020. Historie přípravy této normy sahá do června 2019, kdy byla schválena její základní myšlenka.
V průběhu procesu projednávání byly předloženy pozměňovací návrhy od různých sektorských institucí i organizací jako Hospodářská komora či Svaz průmyslu a dopravy. Tyto názory poskytují cennou zpětnou vazbu o navrhovaných změnách – i když nenahrazují demokratické rozhodování parlamentu, jsou důležitým zdrojem informací pro ty, kdo budou právní úpravu aplikovat v praxi.
Mrázová apelovala na senátory tím, že zdůraznila potřebu změnit nevyhovující stav ve správních postupech a zároveň zmínila důsledky pro občany i obce – například snazší přístup k bydlení či potřebné infrastruktuře jako školy nebo domovy pro seniory. Uvedla také příklad Polska jako země, která reformovala své stavební právo dříve než Česká republika a nyní vykazuje vyšší konkurenceschopnost.
Důležité je si uvědomit širší dopady nové legislativy na každodenní život lidí. Na občanech záleží pružnost celého systému; ti totiž touží po méně administrativních překážkách při realizaci svých projektů nebo dostupnosti veřejných služeb bez komplikovaného papírování.
Ministryně završila svoji řeč žádostí o podporu novely zákona jako nezbytný krok ke zlepšení stávajícího neefektivního systému vytvářejícího transparentnější rozhodování s cílem zajistit ochranu veřejných zájmů i budoucnosti země. Dále podotkla nutnost provést tyto změny co nejrychleji za účelem dosažení pozitivních výsledků pro všechny obyvatele republiky.Ministryně životního prostředí Anna Mrázová, členka strany KDU-ČSL, oznámila plán na zjednodušení administrativních procesů ve správě území. V rámci svého návrhu zdůraznila potřebu jednoho řízení vedoucího k jednomu odpovědnému úřadu a následnému rozhodnutí. Tento krok je cílen na eliminaci komplikací a neefektivity, které často brání plynulosti investic do ekologických projektů.
Mrázová se domnívá, že by takové opatření přispělo nejen ke zjednodušení povolovacích řízení pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie, ale také k urychlení celého procesu schvalování provozování těchto zařízení. České republice se tak otevírá možnost intenzivněji využívat energetické potenciály větru a slunce v souladu s cíli udržitelného rozvoje.
Dalším zásadním bodem ministryně je zaměření na ochranu přírody a krajiny při realizaci nových projektů. Vyjadřuje přesvědčení o nutnosti ochránit naše přírodní bohatství i s ohledem na budoucnost místních komunit. Podle ní by efektivní legislatíva neměla být v rozporu s ochranou přírody, ale spíš ji doplňovat.
Z pohledu ekonomiky mohou tyto změny znamenat nový impuls pro podnikatele v oblasti obnovitelné energie. Snížení administrativních překážek může podnítit investice, což povede k růstu pracovních míst a posílení ekonomického potenciálu regionů závislých na aplikaci moderních technologií v energetice.
Mrázová rovněž vyzdvihla další výhody spojené s implementací těchto změn: zlepšení životního prostředí díky snížení emisí skleníkových plynů či nižší náklady pro občany díky většímu využívání domácích zdrojů energie. Uvedený přístup také může vést ke zvýšení konkurenceschopnosti českého trhu s energiemi.
Na závěr ministryně apelovala na spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy a institucemi jako klíčový faktor pro úspěšnou realizaci jejích plánovaných úprav legislativy. Vytvoření synergie mezi různými složkami státní správy by mělo zajistit rychlejší realizaci cílů ochrany životního prostředí i hospodářského rozvoje země zároveň.