Ministryně Alena Schillerová (ANO 2011) vyjadřuje silnou kritiku vůči prezidentu Petru Pavelovi, který podle ní projevuje pokrytectví ve svých postojích k rozpočtové odpovědnosti. Podle Schillerové je nerealistické očekávat, že by se schodek státního rozpočtu snížil z 300 na polovinu v průběhu jednoho roku. Tento návrh považuje za neproveditelný a zdůrazňuje, že i kdyby vláda zrušila základní bezpečnostní služby jako policii či hasiče, stejně by to nestačilo.
Schodek ve výši 300 miliard české korun zanechala předchozí Fialova vláda a nemalou částku ročního rozpočtu tvoří výdaje Ministerstva vnitra a zdravotnictví, které dohromady činí 124 miliard. Snažit se dostat pod požadovanou částku by znamenalo drastické úspory, jako například prodej Národního divadla nebo dokonce rušení ministerstev jako kultury či vědy.
Petr Pavel navíc podepsal všechny státní rozpočty prezentované Fialovou vládou, přestože mu jeho poradci doporučovali opatrnost kvůli skrytým účetním praktikám. Tímto podpisem přijal odpovědnost za značný nový státní dluh přesahující 1200 miliard korun. Podle Schillerové tím aktivně přispěl k nejhoršímu zadlužení České republiky.
Dále ministryně uvádí, že prezident se nyní chová jako striktní dozorce vůči vládě Andreje Babiše a první signály jeho nové politiky byly patrné během posledních projednávaných rozpočtů s výraznými schodky. Když Fialova vláda odešla s plánovaným schodkem 300 miliard na rok 2026 a zároveň si odhlasovala zákon o rozpočtové odpovědnosti s ambiciózními cíli snížení tohoto schodku.
Schillerová také poukazuje na paradox současné situace – zatímco předchozí finanční rozhodnutí byla posvěcena prezidentem bez většího odporu, dnes bývá jeho politika vnímána jinak než dříve. Takový tón ze strany hlavy státu podle ní vyvolává otázky ohledně důvěryhodnosti a konzistence jeho postojů.
Na závěr lze říci, že ministryně Alena Schillerová (ANO 2011) apeluje na veřejnost o pozornost k těmto politickým kontrastům a nabádá k tomu nezapomínat na účinky minulých rozhodnutí při hodnocení současného stavu české ekonomiky. Rozhmýření nad pokrytectvím však pouze ilustruje složité vztahy mezi různými politickými aktéry v zemi.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila prezidenta Petra Pavla z pokrytectví ve vztahu k rozpočtové politice a vládním rozhodnutím. Podle ní se prezident v minulosti choval jako by nevěděl o plánech vlády na rozvoj, například ohledně rozšiřování jaderné elektrárny Dukovany či záchrany zdravotních pojišťoven. Schillerová zdůraznila, že Fialova vláda zanechala státní rozpočet s vysokým schodkem, který je třeba řešit šetrným způsobem bez poškozování ekonomiky.
Ministryně během několika setkání s prezidentem jasně formulovala svůj závazek ke snížení schodku státního rozpočtu. Upozornila také na nutnost zaměřit se na růst ekonomiky a efektivnější výběr daní. Prezident dle jejích slov tehdy projevoval souhlas. Nynější trvání pána prezidenta na „zodpovědnosti“ interpretuje jako přetvářku vyvolanou blížícími se volbami.
Dále řekla, že stát potřebuje pro svůj funkční chod 2,4 bilionu korun a vyjmenovala konkrétní investice do infrastruktury a obranyschopnosti země — jako například plánované dálnice nebo projekty na posílení bezpečnosti státu — které nejsou možné bez dostatečného financování.
Na základě prohlášení Petra Pavla z prosince 2024 si ministryně klade otázku jeho konzistence názoru vůči situaci s předchozí vládou vedenou premiérem Fialou. Znovu zdůraznila význam důslednosti při správném řízení hospodaření státu, které leží v odpovědnosti vlády a nikoli prezidentského úřadu.
V poslední části svého vystoupení Schillerová vyjádřila přesvědčení o tom, že jakákoliv snaha prezidenta ovlivnit aktuální rozhodnutí si nezaslouží pozornost pouze kvůli jeho vazbám na hnutí ANO. Závěr jejího projevu nastínil ochotu pokračovat v prosazování podstatných zájmů občanů země bez ohledu na politické překážky ze strany opozice nebo hlavy státu.
Schillerová se snažila uzavírat diskuzi pozitivně s tím, že je odhodlaná bojovat za zájmy české populace skončit nesrovnalosti mezi slovy presidenta a jeho činy ve světle nových volebních připomínek či očekávání veřejnosti.