Ministryně Alena Schillerová z hnutí ANO 2011 vyjádřila své silné přesvědčení, že současné konflikty na světě, včetně války na Ukrajině, zůstávají lidem i po letech nepochopitelné. Tato skutečnost vyvolává otázku, proč se lidé dopouštějí násilí a jaký smysl takové činy mají.
Dětské otázky ohledně války odhalují naši vlastní bezradnost a touhu poskytnout jasné odpovědi. Často slyšíme fráze jako „kvůli území“ nebo „protože došlo k hádce“, avšak tyto odpovědi neuspokojí zvědavost dětí ani dospělých. Pro Schillerovou je chybění hlubokého porozumění pro příčiny válek velmi znepokojivé.
Válka jako fenomén neztrácí na významu ani po letech od jeho skončení; pamět lidí stále naráží na mechanizmy zapomnění a opakování historických chyb. Při vzpomínkových akcích se do popředí dostává kritik „zbytečnosti“ válek, jak to ilustrují vzpomínky veteránů První světové války. Ti si pamatují hrůzy konfliktu a shodují se na tom, že důsledkem byl především lidský tragédie.
Pohled zpět také ukazuje tragédii civilních obětí – ve druhé světové válce zemřelo více nevinných domácích obyvatel než vojáků v boji. To klade ještě naléhavější otázku: Jak můžeme čelit budoucím konfliktům, když sami nedokážeme porozumět příčinám těch minulých?
Zamýšlíme-li nad větami dětí o válkách s bezprostřední zvědavostí, mohlo by to být výchozím bodem pro převzetí osobní odpovědnosti vůči míru. Schillerová doufá v situace, kdy ti u moci uslyší volání povinností našich mladších generací: “Proč?” místo abychom byli svědky dalšího napadení jiného státu.
Ministryně zdůrazňuje důležitost empatie předtím než dojde k rozhodnutí o vojenské akci – výzvu směrem k mocným je třeba brát vážně nejen jako filozofickou debatu, ale i jako nutný krok ke snížení rizika budoucích konfliktů s nezměrným utrpením lidí a devastací pro všední životy obyvatelstva po celém světě.