Ministryně Alena Schillerová (ANO) vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s rozhodnutím prezidenta republiky, který vrátil Poslanecké sněmovně zákon o veřejných rozpočtech. Tento návrh zákona se měnil už popáté a jeho vrácení má umožnit opětovnou debatu o důležitých argumentech v problematice českého rozpočtu, jak konstatoval Ústavní soud.
Schillerová se ve svém proslovu na tuto situaci přiznala, že respektuje prezidentovu ústavní pravomoc vrátit zákon zpět k posouzení. Nicméně je zklamaná tím, jakým způsobem k tomuto rozhodnutí došlo. V nedávném rozhovoru prezident uvedl ochotu diskutovat o legislativních záležitostech s ministry. Přesto ministryně lituje absence takové diskuse ohledně tohoto konkrétního zákona.
Dále dodala, že ji mohl prezident pozvat na schůzku, aby mu mohla prezentovat podrobnosti týkající se dopadů a souvislostí navrhovaného legislativního opatření. Její připravenost doložit všechna potřebná čísla a argumenty by mohla pomoci objasnit postoj vlády i názory odborníků dalšímu zpracování tohoto návrhu.
Důležitá otázka pro Schillerovou zní: Jak může prezident požadovat zvýšení výdajů na obranu a zároveň trvat na pravidlech limitujících rozpočtový deficit? Tato věcná debata podle ní nemůže být oddělena od reality finančního plánování státu a obzvlášť důležité je propojení mezi obranou a celkovými náklady státního rozpočtu.
Ministr obrany nedávno informoval o plánovaných výdajích dosahujících 2 % HDP příští rok, což činí přibližně 191 miliard korun pouze pro kapitolu Ministerstva obrany. To představuje rekordní částku ve smyslu vojenských investic vzhledem k minulým vládám. Nicméně podle slov prezidenta toto nemůže být považováno za dostačující vyčlenění prostředků.
Každé další zvýšení výdajů ovlivňuje deficit státního rozpočtu přímo spojitým způsobem; každá desetina navíc znamená dodatečných deset miliard korun navíc na straně výdajové části rozpočtu. Tyto aspekty nastolují vážné otázky další diskuse o financování nejen obranných potřeb ale i dalších oblastí hospodaření státu před budoucností České republiky jako celku.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyjádřila silný nesouhlas s rozhodnutím prezidenta republiky. Po vazbách mezi jeho vetem a prioritami vlády poukázala na nesmyslnost situace, kdy zároveň žádá o dodržení rozpočtových limitů pro rok 2027 a zvyšování výdajů na obranu. Upozornila, že pokud by se vládě nepodařilo v Poslanecké sněmovně přehlasovat jeho veto, mohlo by to mít vážné bezpečnostní důsledky nejen pro ekonomiku, ale i pro vojenskou ochranu Česka.
Schillerová si klade otázku ohledně reálnosti prezidentských požadavků. Pokud je prezident skutečně přesvědčen o nutnosti více investic do obrany, měl by být ochoten akceptovat realistické rozpočtové hodnoty. Opačnou variantou je to, že trvá na schodku státního rozpočtu ve výši 150 miliard korun, avšak v takovém případě bychom potřebovali vědět, kde budou úspory a jaké programy či projekty budou muset být zastaveny.
Ministryně zdůraznila důležitost transparentnosti a odpovědnosti při sestavování rozpočtu. Tvrdí, že žádné číslo samo o sobě nezaručuje odpovědnou rozpočtovou politiku – ta musí být založena na pevných základech a musí odrážet skutečné hospodářské potřeby státu. Odmítla praxi předchozí vlády manipulovat s čísly bez hlubšího zohlednění dopadů.
Na konkrétních příkladech ilustrovala obtížnost dědictví po minulých vládních rozhodnutích. Například Státní fond dopravní infrastruktury čelí nekryté částce 37 miliard korun za rok 2026 a zdravotnictví již nese zátěž několika miliardových schodků. Aby bylo možné zachovat stabilitu systému zdravotní péče do budoucna, musela vláda provést mimořádné přerozdělení finančních prostředků.
V oblasti školství ministerstvo také narazilo na nedostatky – chybějící finance pro učitelské platy jsou jen jedním ze symptomů chaosu způsobeného předchozím vedením státní správy. Schillerová uvedla jako příklad nedostatečné financování školství ve výši 3,7 miliardy korun na platy pedagogů během minulého období.
Kritizovala rovněž přístup k plánování národního rozpočtu za rok 2025 – deficit byl nakonec výrazně vyšší než původní odhadovaná cifra o nearly 50 miliard korun díky podhodnocení některých výdajů jako například v sektoru obnovitelných zdrojů energie nebo nadměrnému očekávání příjmů z emisních povolenek.
Tyto komplikované situace ještě více podtrhují nutnost kvalitního plánování dalších finančních kroků České republiky v souvislosti se stále se měnícími potřebami státu i mezinárodními závazky v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyjádřila zásadní nesouhlas s rozhodnutím prezidenta republiky týkajícím se aktuálního stavu státního rozpočtu. Podle ní veto, které bylo zasláno do Sněmovny, se týká zákona zaměřeného na nápravu problémů spojených s nedostatečnou transparentností a nerealistickými cíli, na které opakovaně upozorňovala Národní rozpočtová rada a také poradce prezidenta Davida Marka. Ten rovněž kritizoval schválený státní rozpočet a kvůli tomuto názoru ukončil spolupráci s Kanceláří prezidenta.
Schillerová dále vysvětlila, co tato situace pro ČR představuje. Veto je namířeno proti legislativnímu návrhu, který má za cíl řešit deficit ve veřejných financích vzniklý v důsledku nekompetentního plánování předchozí vlády Petra Fialy. Ta se zavázala snížit deficit z 300 miliard korun v roce 2026 na 150 miliard korun v roce 2027, přičemž současná vláda má za to, že pevná pravidla pro sestavení rozpočtu bez tohoto nového zákona nelze naplnit.
Evropská komise již ohodnotila nový fiskální plán pro období let 2027 až 2030 jako vyhovující evropským normám a doporučila jej k schválení Radě EU. Tento plán předpokládá pokles deficitu veřejných financí pod úroveň 3 % HDP během následujících let. Ministryně Schillerová uvedla, že tento průběh bude posuzován při prvním jednání Rady ECOFIN začátkem října letošního roku.
Pokud by ovšem starší pravidla zůstala v našich zákonech nenapravena, měla by prioritu při sestavení státního rozpočtu i přes kladné hodnocení od Evropské komise. V takovém případě by musel být obecný stát podřízen domácím limitům odpovídajícím vyhlášenému schodku a jakékoli jiné možnosti by byly neslučitelné se zákonem.
Alena Schillerová jako ministryně financi zdůraznila svou povinnost neschvalovat takto nezákonný nebo neudržitelný rozpočet i kdyby formálně splnil nastavené limity. Zároveň odmítla jakékoli varianty ekonomicky škodlivé politiky zaměřené jen na dodržení formalit bez ohledu na realitu ekonomické situace země.
Když hovořila o důvodech práva prezidenta k vetování současného hlavního návrhu dotkla se tří hlavních bodů uvedených v jeho stanovisku – zejména obav o dopadech na veřejné finance – řekla však opak: nynější nastavení nám totiž brání vytvořit odpovědný rostoucí rozpočet orientovaný nejenom na stabilizaci ale i investice do budoucna bezpečnosti českých občanů. To vše podle ní ukazuje potřebu úprav stávajících pravidel takovým způsobem aby reflektovaly realitu finanční politikyČeské republiky.stepule.resumeMinistryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s rozhodnutím prezidenta, který vetoval klíčovou novelu týkající se státního rozpočtu. Podle ní jde o krok, který negativně ovlivní nejen hospodářský růst, ale i investice do obrany a zdravotnictví. Odmítá také pochybnosti prezidenta ohledně navrhovaných opatření a zdůrazňuje nutnost včasného řešení mimořádných situací.
Zmiňuje, že po jejím nástupu do funkce na jaře tohoto roku byl zahájen proces přípravy nového zodpovědného fiskálního plánu, jehož cílem je stabilizace české ekonomiky. Tento plán byl již schválen Evropskou komisí a vládou má za úkol zabránit kolapsu klíčových sektorů v zemi. Schillerová poukazuje na to, že předchozí vláda zanechala neudržitelné podmínky pro ekonomiku.
Dalším bodem kritiky ministryně jsou obavy prezidenta o oslabení role Poslanecké sněmovny v především oblasti bezpečnosti. Uvedla, že možnosti zvýšení výdajů byly připraveny již za minulého vedení státu a nejedná se o žádný impuls od nynějšího Ministerstva financí. Tyto návrhy mají sloužit jako odpověď na aktuální hrozby and měly by zajistit rychlou reakci bez potřeby vyhlašovat stavy nouze.
Na obranu svých argumentů ministryně rovněž apelovala na faktory týkající se správy rozpočtu různých institucí, jako jsou Ústavní soud nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Chce ujistit veřejnost, že rozpočet těchto entit může být měněn pouze ve spolupráci s jejich správci He označila nesmyslným tvrzení veřejnosti o tom, že by Ministerstvo financí jednalo jednostranně bez potřebné dohody.
Schillerová rovněž kritizovala postoj prezidenta k obraně hospodářských zájmů země tím, že jeho veto brání důležitým investicím jak do oblasti energetické bezpečnosti tak zdravotnictví či školství. Snaží se varovat před následky této situace a upozornila přítomné poslance na to, že veto nakonec nezajistí úsporu prostředků ani eliminaci potřebných výdajů státu.
Své vystoupení završila apelováním na kolegy ve sněmovně s tím, aby přehlasovali vetování hlavy státua podporovali sestavování fondu pro realistický a odpovědný státní rozpočet tak jak je to žádoucí nejen dnes ale i pro budoucnost Česká republika je ve rizikové situaci často si vybírání mezi solidním hospodařením nebo pohodlnými krátkodobými řešeními není možnost jít dál bez společného konsenzu pro budoucnost.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyjádřila svůj nesouhlas s rozhodnutím prezidenta v otázce nového znění klíčového zákona, který byl již jednou přijat Poslaneckou sněmovnou. Podle ministryně je důležité mít jasná a účinná pravidla pro hospodaření, nikoli pouhé teoretické plány. Upozornila na to, že bez schválení zákona by Česká republika mohla čelit schodku ve výši 150 miliard korun za nadcházející rok, což by mělo vážné následky pro ekonomiku a obranyschopnost země.
Schillerová se domnívá, že je nezbytné přijmout konkrétní opatření a neustále odkládat reformy znamená odsuzovat stát k chaosu. Patrně se obává o stabilitu veřejných financí a varuje před možnými sociálními důsledky spojenými s neefektivním hospodařením. V této souvislosti apelovala na ostatní politiky o jejich podporu při schvalování tohoto zásadního legislativního kroku.
Dále upozornila na skutečnost, že dlouhodobé finanční plánování je zásadní pro budoucnost České republiky. Bez toho by hrozilo nejen zhoršení ekonomických ukazatelů, ale také oslabení schopnosti státu zajistit potřebné služby obyvatelstvu. Zákon představuje důležitý nástroj k dosažení vyrovnaného rozpočtu a stabilizaci veřejných financí.
Alena Schillerová také zmínila roli opozice v tomto procesu. Vyzvala ji k aktivnější spolupráci při hledání společného řešení místo blokování návrhů vlády bez konstruktivních alternativ. Dle jejího názoru už není čas na “vzdušné zámky” a ideály; nynější situace si žádá pragmatický přístup.
Sama ministryně věří v nutnost transformace českého hospodářství tak, aby bylo schopno čelit nejen současným výzvám ale i těm budoucím. Je přesvědčená o tom, že musí být přepracovány struktury státních financí takovým způsobem, aby odpovídaly moderním požadavkům doby.
Na závěr své výzvy podtrhla význam spolupráce na jednom ze základních pilířů státní politiky – rozpočtového procesu – jako klíčové podmínky pro zdravý ekonomický rozvoj České republiky v nadcházejících letech. Důrazně apelovala na všechny členy Poslanecké sněmovny ochotu a vůli ke změnám či případným úpravám zákona s cílem zabezpečit pozitivní vývoj našeho hospodářství právě nyní.