V rámci etiky posuzování umělé inteligence, Mgr. Jana Mračková Vildumetzová (ANO 2011) zmiňuje, že formulace příslušného paragrafu v aktuálním návrhu zákona je neodborná. Její slova padají v kontextu širšího jednání o novém zákoně, který se potýká s řadou kritik a výtek. Při projednávání legislativy na půdě Senátu se senátorka divila podpoře tohoto návrhu ze strany místopředsedy Drahoše a zároveň poukázala na fakt, že přes 1400 připomínek nebylo vůbec zapracováno do výsledného dokumentu.
Podle Mračkové Vildumetzové by decentralizace institucionální podpory měla být realizována formou přímého příspěvku pro výzkumné instituce místo současně navrhované dotace. Tento krok by podle ní mohl umožnit efektivnější plánování a hospodaření těchto institucí v dlouhodobém horizontu, což je zásadní pro rozvoj vědy a vzdělání.
Další kritiku vyvolává výše zmíněný paragraf o etickém posuzování AI. Odborníci varují před potenciálními negativními dopady na inovace v tomto rychle se rozvíjejícím oboru. Návrh obsahuje termíny a definice, které odborníci považují za problematické až absurdní. Podle nich mohou tyto formulace zpomalit pokrok ve využívání umělé inteligence i jejím dalším rozvoji.
Mračková Vildumetzová rovněž poukazuje na to, že návrh zákona opomíjí specifický vysokoškolský výzkum. To je vážným nedostatkem celé legislativy, která by měla reflektovat potřeby českého akademického prostředí a jeho našich institucí jako celku.
Dále řekla, že návrh prošel Poslaneckou sněmovnou s velmi těsným poměrem hlasů – pouze 74 poslanců byli pro něj zatímco 62 hlasovalo proti němu s jedním zdržujícím se hlasem. Tato skutečnost podle ní ukazuje napětí ohledně kvality navrhnutého rámce legislativy.
Závěr jejího vystoupení akcentoval potřebu názorů ministra pro vědu a inovace k jednotlivým bodům debaty o zákonu, zejména k velkým otázkám podporovaným akademickou komunitou i důsledkům navrhovaných opatření pro dlouhodobý rozvoj české vědy a školství jako celku.