Podle předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury ceny bytů v Praze překonaly jak Řím, tak Milán. Tento alarmující trend reflektuje dlouhodobý nárůst cen bydlení ve městě, kdy za uplynulou dekádu došlo k jejich více než dvojnásobnému zvýšení. Realitní síť RE/MAX uvádí, že ceny v české metropoli se vyrovnaly západním městům jako jsou Barcelona nebo Madrid, a dokonce je překonávají v některých oblastech.
Na konci loňského roku průměrná cena za metr čtvereční nemovitosti v Praze činila 5095 eur, což odpovídá zhruba 127 tisíc korun. V posledním čtvrtletí byl k pořízení nového bytu o velikosti 70 m² potřeba ekvivalent až 14,7 ročních průměrných hrubých mezd. Tento ukazatel je alarmující nejen pro potenciální kupce bytů dneška, ale také poukazuje na to, že dřívější normy dostupnosti vlastního bydlení se stává nedosažitelnými.
Další aspekty stojící za vysokými cenami zahrnují například nedostatek volných nemovitostí a složité administrativní procesy spojené s výstavbou nových jednotek. Velký zájem o pražské nemovitosti projevují nejen tuzemské firmy a stát samotný, ale i zahraniční investoři hledající příležitosti na rostoucím trhu. To vše se doplňuje s postupným zdražováním stavebních materiálů a vlivem rostoucích nákladů práce ve stavebnictví.
V letošním roce došlo k meziročnímu poklesu dokončených bytových projektů o 17,3 %. Statistiky ukazují dokončení pouze 6642 bytových jednotek během prvních tří měsíců tohoto roku. Tato situace naznačuje vážnost problému dostupnosti bydlení v České republice i jeho dynamiku – trend rychlého růstu cen před deseti lety nyní připomíná rozpor s pomalu narůstajícími reálnými příjmy obyvatelstva.
Radovan Vích z SPD upozorňuje na zoufalství současné situace na trhu s bydlením a kritizuje vládu Andreje Babiše za neefektivní využití prostředků ze státního rozpočtu – během let 2019 až 2021 byly investovány stovky miliard korun do podpor bydlení bez adekvátního výsledku v podobě dostatečného počtu nových bytových projektů.
Okamura zastává názor, že stát musí převzít významnou roli při řešení této krize prostřednictvím aktivních politik zaměřených na podporu dostupného bydlení pro občany ČR. Je nastíněno strategické řešení formou systému státem garantovaných půjček či zapojení obcí do developerských aktivit pomocí výstavby nebo koupi nemovitostí pro sociální účely. Podle jeho názoru je zásadní zajistit dostatečné příjmy obyvatelstva takovým způsobem, aby byli schopni si umožnit vlastní domov bez nutnosti spoléhat se jen na státní dávky či subsidované byty.