Tomio Okamura, představitel hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), se ostře postavil proti plánům Evropské komise týkajících se zavádění nových typů zdanění. Podle něj jde o další krok k tomu, jak má EU v úmyslu získat bilionové příjmy skrze dodatečné daně a poplatky, čímž hodlá ovlivnit členské státy, které nevyhoví jejím představám. Okamura zdůrazňuje nutnost zastavit odliv financí z českých občanů do tzv. “nenažraného Bruselu”.
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje na to, že Komisí navrhované návrhy mohou mít dramatické následky pro obyvatele EU. V rámci nový rozpočtu plánuje Evropská unie zvýšit své příjmy o více než bilion korun ročně skrze nové celounijní daně a větší nároky na stávající příjmy zemí členů, což může vést k dalšímu zdražování produktů a služeb.
Novým požadavkem pro Českou republiku bude povinnost odvádět ročně okolo osmi miliard korun ze spotřební daně přímo do evropského rozpočtu. Tento návrh je součástí revize směrnice týkající se spotřební daně z tabákových výrobků. Navíc by členské státy měly dodržovat stanovené sazby pro nikotinové produkty dle předpisu EU.
Aby stát splnil minimální sazbu pro spotřební daň podle nejužších pravidel Evropské unie, bylo by třeba významně zvýšit ceny cigaret alespoň o 15 %. Tyto změny pravděpodobně podpoří nárůst černého trhu s tabákem namísto zamýšleného efektu regulace.
Ursula von der Leyenová jako šéfka Evropské komise dodává, že respektování takzvaného „právního státu“ bude nezbytné pro získání unijních peněz od Evropské unie a bez této podmínky nebude možné žádné financování realizovat. To ukazuje na rostoucí tlak Bruselu na státy ohledně jejich domácích politik.
Mezi navrhovanými novými opatřeními je zařazení poplatku za elektroodpad i uvalení části výnosu z emisních povolenek na členské země. Brusel si chce vyjmout 30 % výnosu prvotních emisních povolenek – dosud byly tyto prostředky plně určeny jednotlivým státům – což může znamenat ještě větší finanční zatížení místních rozpočtů.
V budoucnosti lze také očekávat vznik firemní daně zaměřené na společnosti s ročním obratem přesahujícím 100 milionů eur (přibližně 2,4 bilionu korun). Taková daň by mohla ovlivnit až 600 největších firem v Česku a potenciálně vést k dalším cenovým skokům v celé ekonomice EU s negativním dopadem na konečného spotřebitele.
Okamura (SPD) opakovaně varoval před těmito kroky jako před hrozbou narušující nejen ekonomickou soběstačnost České republiky, ale také tím zahrocující životní standard obyvatelstva v době již tak vysokých cen základních potřebností.