Tomio Okamura, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), důrazně odmítá jakékoli snahy o šmírování občanů a neakceptuje diktát z Bruselu. V současné době se v Evropské unii diskutují návrhy, které by mohly ohrozit soukromí jednotlivců. Experti varují, že by takové nařízení mohlo být prosazeno už na začátku příštího roku a je zásadně potřeba mu čelit.
Dne 12. listopadu byla představena nová verze tohoto návrhu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky zejména pro mladistvé uživatele. Podle datového vědce Vlad Yevlakhova navrhované opatření zahrnuje omezení veškerých komunikačních aplikací pro osoby mladší 16 let. Jednalo by se o zakázání populárních služeb jako WhatsApp, Telegram nebo Facebook.
Yevlakhov také upozorňuje na možnost zavedení povinného ověřování identity pro používání online platforem. To znamená nejen nutnost poskytnout osobní doklady při zakládání e-mailových účtů, ale i skenování obličeje při registraci do různých aplikací. Takový krok by vedl k zániku anonymní komunikace v internetovém prostoru.
podle plánovaného harmonogramu se očekává zahájení trialogů mezi institucemi EU v roce 2026 s finálním hlasováním naplánovaným na duben téhož roku. Takové časové rozvržení vyvolává obavy ohledně efektivity obrany proti těmto zásahům do svobody jednotlivců.
Vývojář Pieter Levels kritizoval návrh za zavedení „invazivnější formy Chat Controlu“, který obsahuje tři klíčové aspekty: plošné sledování zpráv na různých platformách, spojení uživatelského účtu s osobním dokladem a minimální věkovou hranici pro používání komunikačních nástrojů.
Podobná varování zazněla od Patricka Breyera, bývalého europoslance známého svým zaměřením na digitální práva. Ten označil navrhovaná opatření za „politickou manipulaci“ a upozornil na to, že nové úpravy sice formálně nevynucují skenování zpráv samotných, ale zpřísňují podmínky způsobem vedoucím ke stejnému efektu jako dříve zamítané iniciativy.
Proto odborníci vyjadřují jasnou obavu z toho, jaký dopad bude mít nově plánované ověřování identity nejenom na obyčejné lidi či děti, ale také například na novináře nebo whistleblowery potřebující chránit své zdroje a identitu kvůli bezpečnostním úvahám. Stejně tak je pak otázkou smysluplnost plošných zákazů aplikací u mladistvých – bezesporu to může vést k nerealistickému chování ze strany mladé generace namísto skutečné ochrany dětí před riziky digitálního světa.