Podle Paroubka reprezentujícího ČSSD se Fialova vláda nachází v situaci, kdy zoufale očekává zázrak, aby oživila českou ekonomiku. Optimistické projekce o růstu HDP na úroveň 3 % v letošním roce se s postupem času mohou ukázat jako přehnané. V případě absence ekonomického růstu by totiž státní rozpočet mohl přijít až o 40 nebo 50 miliard korun. K tomu, aby se nalilo optimističtější klima do veřejného mínění a tím podnítilo poptávku po zboží, je však nezbytné důvěra ve vládu a její schopnost pozitivně ovlivnit hospodářskou situaci.
Hlavním faktorem pro revitalizaci ekonomiky jsou bezpochyby ceny elektřiny, které aktuálně představují velký problém nejen pro domácnosti, ale i pro podniky. Premiér Fiala zmínil již před téměř třemi lety potřebu znárodnění části akcií společnosti ČEZ od soukromých investorů — což zahrnuje také americké fondy a banky. O tomto kroku lze pak pochybovat vzhledem k silnému kampani lobbistů proti takovému opatření. Alternativně by bylo logické vzdát se účasti na Lipské energetické burze, která neúměrně zvyšuje ceny elektřiny měsíčně nad ceny výrobní.
Pokud nehodlá nová vláda podle návrhů od A. Babiše podlehnout vlivu zahraničních zájmů, měla by co nejdříve zahájit proces výkupu akcií ČEZ od soukromých subjektů a obdobně oznámit svůj úmysl opustit Lipskou burzu energií. Tento krok by mohl vést ke snížení cen elektrické energie na přijatelné úrovně v České republice.
I když přechod na nové řízení trhu s energiemi bude trvat nějaký čas kvůli smluvním závazkům s Lipskou burzou , je celkem reálné očekávat pokles cen elektřiny blízko výrobních nákladům poté, co ČEZ vykoupí menšinové akcionáře. Spotřebitelé si stále budou moci užít výhodnějších cen za část vyrobené energie dodávané mimo běžný trh zákonně přes Lipsko.
Po skončení konfliktu na Ukrajině a uvolnění sankcí vůči Rusku může Česká republika rychle obnovit obchodní vztahy týkající se dodávky levných surovin ze západu i ze strany Ruska samotného — což důrazně postrádáme nyní kvůli zhoršeným vztahům mezi zeměmi ve střední Evropě. Například českým pivovarům se i navzdory politickému napětí podařilo udržet významný export do Ruska; to dokazuje sílu jejich pozice jako druhého největšího dovozce piva do této země po německých výrobcích.
Očekávání brzkého normalizování vztahů nejen českých sousedních států jako Slovensko či Maďarsko s Ruskem nasvědčuje rychlé obnovení energetických vazeb; tyto okolnosti posílají jasný signál o řadě možností levnějšího dovozu při současném tlaku na diverzifikaci energetických zdrojů ve středoevropských zemích hospodařícími razantním způsobem s drahými americkými plyny versus ruskými alternativami..Paroubek (ČSSD) označuje situaci, v níž se nachází Fialova vláda, za čekání na zázrak. Podle něj je alarmující, že vláda místo účinných kroků poukazuje na potřebu nalézt nové trhy pro český vývoz, zejména v důsledku stagnace německé ekonomiky. Zatímco se o hledání nových odbytišť mluví, Fialova vláda neprojevuje schopnost přistupovat k exportu bez ideologických bariér a propásla tak příležitosti v rámci zemí BRICS a dalších rozvojových trhů.
Země s perspektivním potenciálem pro český export zahrnují například Egypt a Etiopii. Tyto státy i další jako Čína nebo Indie mohou představovat významné příležitosti pro zdravotnictví, inženýrství či potravinářský průmysl. Aby však mohl být naplněn plný obchodní potenciál České republiky v oblastech exportu a investic, je nezbytné zavést efektivní systém monitorování cen potravin na domácím trhu.
K tomu by měly vládní instituce jako Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a Česká obchodní inspekce (ČOI) aktivněji sledovat cenový vývoj a zajišťovat spravedlnost ve stanovování cen těchto základních komodit. Ignorování tohoto faktu vedlo k výraznému nárůstu spotřebních cen u potravin během let 2022 a 2023 prakticky o třetinu.
Pro zlepšení stavu veřejných financí je podle Paroubka klíčové zaměřit se na boj proti daňovým rájům v rámci Evropské unie, kam každoročně mizí značné částky peněz – odhadovaných 55 miliard Kč ročně. Stejně důležité je zasazení se o potlačení šedé ekonomiky prostřednictvím obnovy elektronické evidencí tržeb (EET), které by mělo zahrnovat subjekty s obratem nad pět milionů korun.
Modernizace daňového systému si vyžaduje také implementaci QR kódů na výrobky za účelem sledování legálnosti jejich uvedení na trh. Tím by došlo nejen ke zvýšení daňových příjmů státu díky eliminaci daňových úniků ale také ke snížení koncové ceny výrobků pro spotřebitele.
Dalším aspektem zůstává podpora komunitní energetiky ze strany státu s důrazem na participaci občanů při tvorbě energie. To by mohla následně záporně ovlivnit ceny energií pro domácnosti místních komunit jakými jsou například slevy nebo jiné formy podpory uvedeného sektoru.
V neposlední řadě musí stát reagovat i na rostoucí náklady spojené s nájmy bytových jednotek. V současné době mnoho občanů nedokáže najít dostupné bydlení kvůli nedostatku levných komunálních bytů; situace byla dále komplikována pasivitou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které nebylo schopno předložit účinnou legislativu směřující k řešení těchto problémů.Expremiér Jiří Paroubek, představitel ČSSD, vyjádřil své obavy ohledně aktuální situace pod vedením vlády premiéra Fialy. Podle něj je zřejmé, že Fialova vláda nepředstavuje řešení pro komplikovanou ekonomickou situaci a v současnosti jen čeká na zázrak. Paroubek zdůrazňuje, že jediným rozumným krokem by bylo implementovat efektivní opatření k boji s inflací a strukturálními problémy, které trápí českou ekonomiku.
Jedním z možných nástrojů pro řešení nedostatku bytové výstavby je návrh zákona založený na zkušenostech z Velké Británie a Rakouska. Tento návrh počítá s vytvářením komerčních bytů prostřednictvím neziskových subjektů a spoluprací s obcemi, což umožní stavět výrazně levnější byty. Obce by poskytly pozemky zdarma a neziskové organizace by mohly čerpat úvěry od bank na financování výstavby.
Díky unifikovaným projektům by měly být stavební náklady udržovány na přijatelných úrovních. Nájemné z těchto nově postavených bytů by mělo být postaveno tak, aby pokrývalo splátky dlouhodobých úvěrů garantovaných státem. To přispěje k vytvoření dostupnějšího trhu s nájemním bydlením pro obyvatelstvo a naruší současný systém vysokých cen v oblasti pronájmu nemovitostí.
Paroubek rovněž upozorňuje na nutnost posílení příjmů státního rozpočtu prostřednictvím boje proti „šedé ekonomice“ a unikání daní do daňových rájů. V těchto oblastech vidí potenciál v řádech desítek miliard korun ročně jako významný zdroj příjmů pro stát.
Dalším problémem jsou dividendy odcházející ze země do zahraničí; paroubek uvádí číslo přes 300 miliard korun za rok 2024 před koncem roku jako alarmující fakt. Zahraniční investoři dominují několika klíčovým sektorům české ekonomiky, což může mít dalekosáhlé důsledky pro domácí trh i občany ČR.
Pro budoucnost českého hospodářství navrhuje zavést progresivní zdanění dividend směrem ven nebo případnou mimořádnou daň na tyto finanční toky do zahraničí. Tato opatření mohou zajistit, aby část peněz byla využita ve prospěch Česka a jeho obyvatel místo toho, aby končila u zahraničních investorů bez jakékoli kontribuce zpět do místního hospodářství.
Celkově tedy Jiří Paroubek poukazuje nejenom na nutnost naléhavého řešení problémů souvisejících se sociálním bydlením či fiskálním nastavením státu, ale také kladou důraz na větší kontrolu nad nezdravými praktikami ve Škodlivách podnikání v tuzemsku tak i vysoce výnosné evropské směrnice.Paroubek (ČSSD) vyjádřil názor, že současná vláda pod vedením Petra Fialy nemá žádnou konkrétní strategii a místo aktivního řešení problémů se spoléha na zázrak. Tento postoj bývalého předsedy ČSSD poukazuje na obavy z nedostatečné reakce vlády na klíčové otázky, které trápí českou společnost.
Podle Paroubka je průběh politického jednání v současné době daleko od toho, co by mělo být považováno za seriózní. Kritizoval způsob, jakým Fialova vláda přistupuje k řešení ekonomických a sociálních problémů, zejména v kontextu rostoucí inflace a životních nákladů. Místo konkrétních návrhů prý kabinet pouze čeká na nejasné pozitivní okolnosti.
Ve svém komentáři Paroubek zmínil i to, že bez aktivního zapojení se do jakýchkoli reforem hrozí další prohlubování problému. Podle jeho názoru by bylo třeba zaměřit se nejen na udržení stability státu, ale také skutečně reagovat na potřeby obyvatelstva. K tomu jsou potřebná rozhodnutí a opatření ze strany vlády.
Dalším bodem kritiky ze strany Paroubka je i komunikace mezi vládou a veřejností. Zdůraznil nutnost větší otevřenosti a transparentnosti ve vztahu k občanům. Pouze tak je možné vybudovat důvěru veřejnosti ve státní instituce a jejich vedení.
Paroubek rovněž apeloval na nutnost konstruktivního dialogu nejen uvnitř koalice, ale i s opozicí. V demokratické společnosti je podle něj klíčové vést diskuzi napříč politickým spektrem s cílem najít funkční řešení pro všechny aktéry diskuse.
Na závěr svého vystoupení upozornil na to, že pokud současný stav potrvá déle nežli jen krátkodobě, mohlo by to mít negativní dopad nejenom na politickou scénu v České republice, ale i přímo na životy jejích občanů. Česká společnost tak podle něj naléhavě potřebuje tvořivé myšlení politiky bez čekání na improvizovaný zázrak.