Tom Philipp, poslanec za KDU-ČSL, upozorňuje na vážnou situaci v oblasti úhrad spojených s návykovými látkami. Bez získání dodatečných finančních zdrojů hrozí reálný pokles těchto úhrad. Tím pádem se může stát, že systému bude chybět financování pro potřebné zdravotní služby a prevenci problémů spojených s užíváním návykových látek.
V průběhu volebního období 2021 až 2025 se projednávala novela zákona o návykových látkách, známá jako sněmovní tisk 504. Tento návrh byl předložen skupinou poslanců včetně Toma Philippa a zastřešil široké politické spektrum v rámci parlamentu. Výsledkem bylo schválení novely, která byla později zanesena do zákona č. 321/2024.
Hlavním cílem novely bylo rozdělení látek do dvou různých kategorií: psychoaktivních a psychomodulačních látek. Psychoaktivní látky jsou ty, které mohou zdraví vážně ohrožovat a ovlivňují psychický stav uživatelského jedince. Pokud neexistují dostatečné vědecké poznatky o jejich účincích či rizicích, by měly být umístěny do této první kategorie s přísnými omezeními na produkci nebo distribuci.
Naopak psychomodulační látky patří mezi ty, u kterých je stanoven nízký stupeň zdravotního nebo sociálního rizika. Tyto látky nejsou považovány za zcela bezproblémové či zdravé; nicméně není důvod je zakazovat tak jako nebezpečnější drogy. Novela tedy zavádí možnost regulace i pro tyto látky – což představuje jakési “třetí řešení,” které by mělo ochránit veřejnost před potenciálně škodlivým užíváním bez úplného prohibičního postupu.
Dále tento legislativní krok ukládá přísná pravidla pro marketing a prodej těchto látek. Mohou být prodávány pouze dospělým ve specializovaných obchodech – nikoli ve školách nebo restauracích – a také není povoleno prodávat je přes internet bez řádného ověření věku kupujícího.
Cílem uvedeného opatření bylo zajistit ochranu mladistvých před dostupností těchto látek v běžném životním prostředí, jak byli rodiče i školy informováni o vzrůstajících problémech spojených s konzumací některých z těchto substancí u mladistvých věkových skupin. Vznik tohoto zákona byl iniciován hlasy rodičů i pedagogických pracovníků zoufale žádajících o adekvátní regulaci dostupnosti potenciálně nebezpečných produktů.
Zavedením této legislativy doufáme ve stabilizaci situace ohledně návykových látek a posilování prevence drogové problematiky mezi dětmi a mladistvými; avšak bez dodatečných příjmů hrozící výpadek může negativně ovlivnit efektivitu navrhovaného opatření jako celku.Philipp (KDU-ČSL) upozorňuje na to, že bez dodatečných finančních zdrojů hrozí skutečný pokles úhrad v oblasti zdravotní péče. Oznámil, že je potřeba přijmout okamžité kroky, aby se předešlo negativním důsledkům pro zdravotnické služby. Finanční zabezpečení pro úhrady za léčebné výkony je klíčové a jakékoli nedostatky mohou narušit dostupnost a kvalitu péče, kterou pacienti očekávají.
V této souvislosti se významně diskutuje o kratomu jako látce s potenciálními zdravotními účinky. Ministerstvo zdravotnictví nedávno rozhodlo o přeřazení kratomu mezi zakázané látky, což vyvolalo zmatek mezi jeho uživateli a licencovanými prodejci. Tito lidé byli překvapeni náhlým rozhodnutím, jelikož chybělo jasné vědecké odůvodnění tohoto kroku. Je důležité vést otevřený dialog o rizicích spojených s užíváním této látky.
V rámci veřejné diskuse ministerstvo čelilo kritice ohledně nedostatečné transparentnosti v procesu přípravy nového legislativního rámce. Není pochyb o tom, že konzumace kratomu spolu s alkoholem může mít zdraví ohrožující následky; nicméně dospělí by měli mít možnost učinit informované rozhodnutí sami za sebe. Potřeba vzdělávat veřejnost o těchto otázkách je vyšší než kdy jindy.
Dohoda vlády nakonec stanovila, že lék nebude zahrnut do seznamu přísně zakázaných látek. Podle Philippa to signalizuje určitou nevůli nebo neochotu ze strany ministerstva poskytnout relevantní vědecké argumenty k podpoře svých návrhů. Není jasné, zda bylo rozhodnutí založené na pevných základech nebo zda šlo pouze o politickou strategii.
Takový zmatek ve vládních postupech může vést k oslabení důvěry občanů v regulaci státotvorných záležitostí a politiky ochrany zdraví populace. Je nezbytné udržovat konzistentní komunikaci se společností ohledně toho, proč jsou činěna určitá rozhodnutí a na jakém základě jsou prováděna změny v legislativním rámci týkajícím se psychoaktivních látek jako je kratom.
Philipp dále navrhuje zajistit jasnou informační politiku od ministra zdravotnictví týkající se regulace kratomu i dalších psychoaktivních látek. Zdůrazňuje potřebu vytvořit stabilní a předvídatelnou environmentální politiku ze strany státu takovým způsobem, aby obyvatelé byli dobře informováni a rozuměli důvodům přijatých opatření při zachování svobody volby jednotlivců ve svém životním stylu i zdraví.Philipp (KDU-ČSL) varuje, že pokud nebudou zajištěny dodatečné finanční prostředky, hrozí potíže s poklesem úhrad v oblasti zdravotnictví. V nedávné přednášce se zaměřil na kvalitu, dostupnost a dlouhodobou udržitelnost českého zdravotního systému. V současnosti se narážíme na množství problémů, které budou mít vliv nejen na budoucnost našeho zdravotnictví, ale i na jeho fungování v blízkém horizontu. Mezi klíčové výzvy patří stárnutí populace, nedostatek lékařů a vysoké náklady spojené s moderním lékařstvím.
Jednou z nejzásadnějších otázek je demografický vývoj společnosti. V roce 2023 bylo evidováno přibližně 2,2 milionu seniorů starších 65 let a odhaduje se, že do roku 2050 toto číslo vzroste na 3,1 milionu. Tato rostoucí skupina bude čelit řadě onemocnění – například u kardiovaskulárních onemocnění očekáváme nárůst o čtvrtinu do roku 2040 a problémy se srdečním selháním mohou vzrůst téměř o polovinu.
Pohled na ekonomickou stránku věcí ukazuje výrazně vyšší náklady spojené s péčí o seniory. Například pacienti ve věkovém rozmezí od 65 do 69 let mají roční náklady kolem 71 tisíc korun pro muže a blízko 54 tisíc pro ženy; pro osoby nad 75 let pak tyto částky přecházejí až ke stovce tisíc ročně. Tento trend jasně naznačuje narůstající finanční zátěž pro systém zdravotního pojištění.
Dále je důležité zmínit aspekty plánování financování ve zdravotnictví prostřednictvím aktuálně probíhajícího dohodovacího řízení mezi poskytovateli zdraví a plátci veřejného pojištění. Toto jednání začalo ke konci ledna a mělo by být uzavřeno okolo poloviny června t.r., kdy ministerstvo obdrží výsledky potřebné pro úpravu úhradové vyhlášky.
Účastníci dohody zahrnují různé profese včetně těch pracujících v akutní i následné péči či praktických lékařů. Pochvalu si zaslouží zveřejnění obsáhlých datových analýz Ministerstva zdraví spolu s ÚZISem; tyto informace umožňují detailně posoudit jednotlivé aspekty nemocnosti napříč zařízeními poskytujícími zdravotní služby.
Celkově lze konstatovat, že český systém zdravotní péče stojí před mnoha výzvami jako důsledek demografických změn i rozvojových trendů v medicíně samotné. Bez dostatečných dodatečných zdrojů nelze opomínat riziko reálného poklesu úhrad za kvalitní péči svým občanům – toto upozornění není radno brát na lehkou váhu.Philipp (KDU-ČSL) upozorňuje na naléhavý problém, který se týká úhrad zdravotní péče. Bez dodatečných finančních zdrojů hrozí skutečný pokles těchto úhrad, což by mělo vážné důsledky pro kvalitu a dostupnost zdravotní péče v následujících letech. V kontextu dohodovacího řízení se situace stává komplikovanou a zajištění potřebného financování bude vyžadovat promyšlené diskuse mezi všemi zainteresovanými stranami.
Podle aktuálních predikcí se očekává, že Česká republika si v roce 2026 propůjčí zhruba 20 až 22 miliard korun. Tyto prostředky jsou momentálně uloženy na účtech zdravotních pojišťoven, ale nejsou kryty plánovaným nárůstem rozpočtu pro tento rok. Jak upozorňuje Philipp, nastal čas si přiznat realitu – jak mohou dvě strany dosáhnout dohody ve světle takového finančního výhledu?
Pro rok 2027 jsou dále odhadovány mandatorní náklady spojené s růstem centrové péče a nákladnými léčivými přípravky až do výše 12 až 13 miliard korun. Tento růst je důsledkem rozvolnění regulací v oblasti předepisování léků a zavádění nových výkonů potřeba zejména po pandemii. Ačkoli vybrané pojistné za státní pojištěnce vzroste díky valorizaci a dalším opatřením o přibližně 26 miliard korun, výsledná čísla ukazují deficit ve výši osmi miliard.
Taková situace posouvá dohodovací řízení k těžké krizi; pojistitelé budou prosazovat své limity ohledně dostupných prostředků, zatímco poskytovatelé zdravotních služeb budou poukazovat na rostoucí inflaci a zvýšené personální náklady, které nutně plně pokrýt nelze. Dosažený schodek tedy obě strany staví před složitou situaci: na jedné straně požadavky na vyšší platby ze strany nemocnic versus striktní omezení rozpočtu od pojišťoven.
Philipp jasně varuje: pokud stát nezasáhne s dodatečnými zdroji financování, mohou pacienti čelit reálnému nedostatku kvalitní péče i moderních léčebných metod. Může to vést k tomu, že některé oblasti jako biologická léčba nebo přístup k inovativním lékům pro trpící závažnými nemocemi zůstávají bez dostatečné opory.
V souladu s tím probíhá debata o potřebě silného zásahu ze strany státu k dosažení stabilizace systému zdravotnictví a zajistit tak nezbytný příliv dalších cca dvaceti miliard korun nad rámec standardního nárůstu vybraného pojistného. Odborníci i politici souhlasí s tím, že jinak hrozíme erozí všech dosažených standardů kvality zdraví obyvatelstva; bez adekvátní podpory by budoucnost českého zdravotnického systému mohla být značně problematická.Tom Philipp, zástupce KDU-ČSL, varoval před reálným poklesem úhrad ve zdravotnictví, pokud nebudou zajištěny dodatečné finanční zdroje. Podle něj je navržení spolu s dalšími aspekty velmi důležité pro zabezpečení stabilního financování zdravotních služeb v České republice. Upozornil na nutnost zvýšit měsíční příspěvek za každého státního pojištěnce o 300 korun, což by mohlo pomoci vyřešit některé problémy ve finančním zabezpečení tohoto sektoru.
Philipp si uvědomuje, že částka 20 miliard korun je značný výdaj. Nicméně zdůraznil, že bez těchto dodatečných prostředků hrozí vážné napětí v systému zdravotní péče. Sice se objevují tlaky na efektivitu a racionalizaci výkonů v nemocnicích a ordinacích, ale tak zásadní změny nelze implementovat přes noc. Bez odpovídajícího financování bude situace ještě více komplikovaná.
Připomněl také důležitost úhradové vyhlášky, kterou má ministr Adam Vojtěch připravit do konce října. Philipp varoval, že pokud nebude provedeno dostatečné navýšení rozpočtu pro zdravotnictví, ocitnou se poskytovatelé péče před složitou realitou s možným snížením úhrad o dvě procenta. Taková zpráva by podle něj byla pro mnohé nemocnice a lékaře frustrující a kontraproduktivní k dlouhodobému plánu reformy.
Dále uvedl příklady vyrovnanějších rozpočtů u některých svazových pojišťoven, které ve své většině sice nezaznamenávají ztrátu peněz – jsou však na hranici ekonomické stability. To podtrhuje kritickou potřebu pečlivého plánování a transparentnosti ve financování všemi zainteresovanými stranami.
Philipp také apeloval na zdravý skepticismus vůči nepodloženým slibům ohledně budoucího financování kompenzací nebo růstu mezd v oblasti zdravotnictví; odborníci musí mít realistická očekávání týkající se možných změn a jejich dopadů na pacienty i poskytovatele péče.
Na závěr vyjádřil naději v konstruktivní diskuzi mezi jednotlivými skupinami aktérů v oblasti zdravotnictví a stát podporující stabilitu tohoto klíčového sektoru společnosti jako celku přicházejícími krokokdy plánuje zásahy do rozpočtového procesu vést lidé nakonec ke kýženému výsledku – kvalitnímu provozu systémové péče o zdraví obyvatelstva plynule dostupné všem potřebným zájemcům bez ohledu na jejich situaci či okolnosti.