Ing. Marie Pošarová, poslankyně za hnutí SPD, upozorňuje na fakt, že české domácnosti ve skutečnosti platí více za potraviny, než si často uvědomují. Tento stav je spojen s manipulativními praktikami obchodních řetězců, které se tváří jako ochránci zájmů spotřebitelů. Ve finále však situace na regálech odhaluje pravdu – ceny potravin jsou nastavovány tak, aby ziskovost těchto řetězců rostla a důvěra zákazníků byla zneužívána.
V úvodu je třeba zmínit i strategii podnákladového prodeje. Například nabídka kuřecího masa v akční ceně 99,90 Kč za kilogram je příkladem takové praxe. Podle výrobců jde o cenu příliš nízkou k tomu, aby pokryla náklady na výrobu a zpracování masa. Obchodníci to vědí a přesto pokračují v nabídce této atrakce; jejím účelem je přilákat zákazníky do obchodu a zatímco ušetří velkou částku na „zázračném“ kuřeti, koupí si navíc další dražší výrobky.
Dalším problémem jsou falešné slevy vyhlašované obchodními řetězci. Česká obchodní inspekce opakovaně odhalila manipulace s původními cenami výrobků za účelem zvýraznění slevy pro spotřebitele. Příkladem může být kečup Heinz nabízený se slevou ze 74,90 Kč na 44,90 Kč – inspekce ukázala na jeho skutečný předchozí prodej za 39,90 Kč…
Tyto praktiky nejsou omezené pouze na některé značky nebo produkty; podobně klamavým způsobem se manipuluje ceníky u různých potravinářských položek běžně dostupných v obchodech. Ceny se mění podle aktuálních marketingových strategií jednotlivých řetězců bez jakékoli vazby k reálnému trhu nebo hodnotám produktu.
Obchodním gigantům dnes patří dominantní postavení ve struktuře celého potravinářského sektoru v České republice. Své mocenské postavení využívají k nátlaku na výrobce i menší dodavatele – ti pak musejí akceptovat nevýhodné podmínky a nižší ceny výkupního materiálu umístění jejich produktů do regálů bez perspektivy splatných marží.
Zisky těchto nadnárodních korporací končí převážně mimo českou ekonomiku, zatímco dopady tohoto jednání pociťujeme doma: rodiny platí vysoké částky mimo akční nabídky a stát tak čelí ztrátám daňových příjmů při oslabeném domácím zemědělství i potravinářské výrobě. Situaci lze interpretovat jako klamání veřejnosti ve jménu „levnějších“ produktů namísto spravedlivějšího zacházení s domácimi producenty.
Pokud nedojde k efektivnější kontrole situace ze strany státních orgánů či přísnější sankcionaci nečestných praktik obchodních sítí vůči spotřebitelům i místním výrobcům potravin zásadního významu pro naše hospodářství bude nadále docházet ke skrytým manipulacím ohledně cenové politiky všech člen agrárního trhu.
Toto chování má dlouhodobý vliv nejenom právě našich peněženkách ale také výrazným způsobem zatěžuje celé naše společnosti jako takové – účet nakonec zaplatíme všichni krom těch nejmocnějších profitujícíh z daného systému dle zájmu jejich vlastnických struktur.