Vláda České republiky pod vedením Andreje Babiše se rozhodla učinit zásadní krok, který výrazně uleví velkému počtu českých firem a pomůže odvrátit potenciální ekonomické problémy. Novela zákona o účetnictví, kterou schválila na svém pondělním zasedání, omezuje povinnosti spojené s reportováním ekologických a emisních dopadů podnikatelské činnosti. Krok ministryně financí Aleny Schillerové je vnímán jako odstranění zbytečné administrativní zátěže pro firmy.
Díky této změně se výrazně snížil počet firem, které budou muset splňovat náročné reportingové povinnosti vyplývající z nařízení Evropské komise. Z původních téměř dvou tisíc subjektů se týká tato povinnost nyní pouze stovky největších společností s ročními tržbami převyšujícími 11 miliard korun. Šéfka státní pokladny zdůraznila, že touto novelou vláda minimalizuje ekonomickou a byrokratickou hrozbu trápící české podnikatele.
Alena Schillerová upozornila na absurditu některých požadavků, které dříve musely firmy plnit – například sledování biodiverzity nebo měření uhlíkové stopy v dodavatelském řetězci. Tyto cíle podle ní kajícníkům přinášely spíše komplikace než nějaký praktický prospěch. Účelem vlády je podpořit inovaci a růst českých firem místo toho, aby byly zahlceny neproduktivní administrativou.
Zredukování počtu subjektů spadajících pod ESG (environmentální, sociální a správní faktory) znamená nejen úlevu pro většinu malých a středních podnikatelů, ale také povzbudivé signály do hospodářství země. Mnohé menší firmy mívají často omezené zdroje na dodržování takovýchto regulací; tímto vládním krokem získávají prostor věnovat se zejména výrobě či rozvoji svých služeb.
ESG jako program udržitelnosti znamenal pro mnohé firmám nucené vykazování jejich vlivu на životní prostředí nebo sociální oblasti tím nejrůznějšími způsoby před těmito změnami byl problémem i v evropském kontextu. V nynější podobě však česká exekutiva ukazuje ochotu přehodnotit tyto standardy tak, aby nejen respektovaly principy udržitelnosti ale zároveň nenarušily běžnou podnikatelskou činnost.
S novými pravidly by měly české firmy lépe zvládat dynamiku trhu bez obavy ze složitostí regulačních rámcových požadavků Evropské unie s EU snižujícími možnosti jejich konkurenceschopnosti ve stále globalizovanější ekonomice světa.Je jasné že pro budoucnost tuzemských podnikatelé si musí zachovat dostatek flexibility k inovacím mrži rostu bez překážek vyvolaných nadměrnými administrativních břemen.Vláda se rozhodla eliminovat některé zátěže, které by mohly vést ke katastrofickým dopadům na české firmy. Tímto krokem se vyhnula situaci, kdy by pouze největší společnosti musely čelit obrovské administrativní zátěži spojené s reportováním údajů o ekologických aspektech jejich podnikání. Opatření cílí na zmírnění nákladů a udržení konkurenceschopnosti firem v turbulentním hospodářském prostředí.
Již dlouho se skupiny odborníků zabývají otázkou ESG (Environmentální, sociální a správa), jejíž význam však přesahuje jen záležitosti životního prostředí. Mnozí odborníci zmiňují, že se tato norma rozšiřuje i na různorodost zaměstnanců, což zahrnuje monitoring genderových proporcí nebo etnického zastoupení v pracovních týmech. Tyto povinnosti přitom přinášejí značné administrativní náklady a komplikace pro firmy.
Vítězslav Kremlík, uznávaný vědec se zkušenostmi v oblasti ESG, popisuje tuto normu jako ideologickou konstrukci přetvářející nejen podnikatelské praktiky, ale také společenskou strukturu. Zdůrazňuje například fakt, že písmeno „E“ symbolizuje spíš zdražování energií domněle spojené s ekologickými iniciativami než skutečnou ochranu životního prostředí. Kromě toho tvrdí, že dochází k diskriminaci pracovníků podle různého původu místo aby byli hodnoceni čistě na základě svých výkonů a schopností.
Podobný pohled sdílí bývalý šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček. Ten varoval před destruktivním vlivem ESG agendy na ekonomiku v České republice a ocenil rozhodnutí vlády o omezení těchto norem jako krok směrem k ochraně národních zájmů. Upozornil také na to, jak EU stále zaváděla pravidla podle této agendy i přes její neefektivnost.
Dále dodalVýznamné je to zejména ve vztahu k evropským firmám vs Americe; zatímco USA jsou podle jeho slov schopny implementovat flexibilnější politiky už nyní bez tíhy ESG regulací. Když vezmeme do úvahy nové trendy ve financování projektů – mnohdy podmínkové udržováním standardu ESG – Janeček argumentoval proti tomu jako nepraktickou strategiou akcentující morálně kontroverzní aspekty podnikání místo pragmatismu.
Alena Schillerová z hnutí ANO 2011 také vyjádřila podporu snižování vlivu dotčených regulací maximálně proto vzdává hold zájmům státu a domácích firem tím způsobem.rbag.actual_subheadlineVláda České republiky úspěšně zasáhla a odvrátila krizovou situaci, která hrozila českým podnikům. Naštěstí pro většinu firem se zdá, že pouze ti největší budou muset čelit novým regulacím. Tento krok je významným vítězstvím pro český průmysl a ekonomiku, neboť by mohl zabránit mnoha problémům, které by mohly vzniknout v důsledku přísných nařízení Evropské unie.
V posledních týdnech se v Evropě intenzivně diskutovalo o ochraně životního prostředí a snaze o snížení emisí skleníkových plynů. Tyto EU směrnice vyžadovaly vysoké investice do modernizace technologie a procesů u mnoha firem. Česká vláda si byla vědoma možných negativních dopadů na malý a střední podnikatelský sektor, který by nevydržel ekonomický tlak spojený s těmito změnami.
Opoziční politici i někteří zástupci podnikatelů varovali před tímto vstupem Evropské unie do národního hospodářství. Alarmující hlasy se ozvaly například od bývalého premiéra Mirka Topolánka, který otevřeně kritizoval rozhodnutí Bruselu ohledně ekologických regulací. Jeho výzvy k urychlenému jednání ukazují na frustraci z absurdity některých požadavků EU.
Na druhou stranu, vláda reagovala pragmaticky tím, že si uvědomila nutnost najít rovnováhu mezi ekologickými cíli a ochranou domácích ekonomik. V rámci přípravného procesu byl rozvinut dialog s podnikatelskou sférou o tom jak implementovat změny způsobem snesitelným pro všechny zúčastněné strany.
Právě díky těmto opatřením nemusejí firmy utrácet značné finance na přizpůsobení se neudržitelným normám. Vláda plánuje zavést změny postupně tak, aby firmy měly dostatek času adaptovat své operace bez drastických následků na jejich prosperitu.
Takové nastavení politiky má potenciál posílit českou konkurenceschopnost na evropském trhu zároveň i udržet pracovní místa v oblastech kriticky závislých na průmyslové výrobě. Postoj vlády ukazuje jejích ambice spojit ochranu životního prostředí s podporou prosperity země – klíčovým cílem všech zainteresovaných ve veřejném sektoru i mezi podnikateli pro nadcházející období.