V poslední době se objevují zprávy o vyúčtování projektů spojených s organizacemi jako Prague Pride či Člověk v tísni. Tyto neziskové subjekty dostaly značné dotace, které pomáhají jejich činnosti a podporují účely, jichž se věnují. Konkrétně se jedná o příspěvky schválené v rámci operačního programu Zaměstnanost plus, který byl realizován za vlády Petra Fialy z ODS.
Během Fialovy vlády došlo k tomu, že státní rozpočet financoval různé projekty zaměřené na rozvoj neziskových organizací, které jsou aktivní v oblastech jako je podpora romských komunit nebo zajištění rovnosti pohlaví. Celkové částky překročily 267 milionů korun. Většina těchto finančních prostředků byla ovšem pokryta ze státního rozpočtu.
Stát platil téměř čtvrtinu nákladů ze svých zdrojů, což znamenalo příspěvek daňových poplatníků na provoz soukromých organizací usilujících o prosazení genderové a LGBT agendy a další otázky související s migrací. Tyto veřejně financované subjekty následně měly možnost ovlivnit důležitá politická rozhodnutí ve státní sféře i ve školství.
Pokud se podíváme konkrétně na výzvy zaměřené na rovnoprávnost žen a mužů, byly biasovány mnohými známými spolky. Například Česká ženská lobby obdržela více než 3 miliony korun a její jednatelka Marta Smolíková je zároveň členkou kontrolního orgánu daného operačního programu. Tento fakt vzbuzuje diskuzi o možném střetu zájmů ve vztahu k přiděleným dotacím.
Dále lze zmínit jiné organizace jako Fórum 50 %, Gender Studies či Nesehnutí, kterým byly také poskytnuty významné částky pro jejich projekty orientované na genderovou rovnost: Fórum 50 % dostalo téměř 2,9 milionu korun a Gender Studies více než 2,6 milionu Kč. Tato propojení mezi jednotlivými neziskovkami vytváří zajímavou dynamiku kolem procesu schvalování dotačních žádostí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdilo správnost nastavovaných mechanismů řízení dotací podle požadavků Evropské unie a mimořádné kontroly neodhalily žádná pochybení v tomto procesu. Tato slova však vyvolávají otázky ohledně transparentnosti systému poskytování veřejných peněz soukromým subjektům a možnosti regulace vlivu těchto organizací na politické dění ve státě.
Situace kolem vyúčtování neziskových projektů ilustruje širší debatu o použití veřejných prostředků v kontextu různorodosti názorových proudů v české společnosti dnešních dnů – otázce spravedlnosti podpory hodnotících nejen rovnoprávnost pohlaví nebo LGBT agendu ale i dalších občanských iniciativ podporujících migraci například przez Prague Pride či Člověk v tísni.V článku s názvem “Prague Pride či Člověk v tísni. Máme vyúčtování „do halíře“” se detailně analyzuje rozdělování veřejných financí neziskovým organizacím. Mezi významné příjemce patří nejen Prague Pride, ale také Člověk v tísni, který získal více než 308 milionů korun na různé projekty zaměřené na pomoc a integraci migrantů a lidí ze znevýhodněných skupin.
V květnu 2023 byla schválena podpora ve výši téměř 4,6 milionu korun pro Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Tento projekt je řízen Andreou Krchovou, která se zároveň angažuje v poradních orgánech vlády jako členka Programového partnerství pro sociální začleňování. To vzbuzuje otázky o možném konfliktu zájmů.
Při hodnocení přidělených prostředků se ukazuje silný vliv neziskových organizací prostřednictvím Rady vlády pro rovnost žen a mužů, kterou spravoval odbor Radana Šafaříka. Ten byl činný i ve několika programových partnerstvích spadajících pod Operační program Zaměstnanost plus, což dále pohánělo generování veřejného financování nesmírnými částkami.
Významní jedinci v Radě byli například Eva Lukešová z České ženské lobby nebo Markéta Kos Mottlová z Fóra 50 %. Tato místa přispěla k plynulému toku peněz do jejich organizací. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) následně zveřejnilo údaje o finančních podporech poskytnutých těmto subjektům mezi lety 2022 až 2025.
Z informací vyplývá, že jednotlivé neziskovky přijaly značné částky: Česká ženská lobby obdržela přes tři miliony korun, Fórum 50 % více než tři miliony také atd. I když nebyly všechny tyto zdroje přímo spojeny s operačními programy EU, ministerstvo vedené Alešem Juchelkou uvedlo možnost získávání dodatečných prostředků cestou alternativních kanálů.
Mezi výjimkami je například projekt Prague Pride “Rise up against anti-LGBT hate crimes”, který během let 2021 až 2023 získal téměř dva miliony korun od státu na prevenci homofobního násilí vůči LGBT komunitě. Navíc členové této organizace aktivně participují na vládní úrovni; zastupují ji hned několik zástupců jak v Radě pro lidská práva tak i Rade pro rovnost žen a mužů.
Celkově se tedy ukazuje trend systematického rozdělování státní pomoci stejným příjemcům především v kontextu reakce vlády na otázku rovných práv a integrace marginalizovaných skupin do společnosti., což může naznačovat potřebu transparentnosti ve vykazování těchto veřejných výdajů i kontrola nad jejich účelem využití ve jménu efektivity státního hospodaření.Pražská hrdost a organizace Člověk v tísni se v letošním roce dočkaly dalšímu probíhajícímu vyúčtování, které zahrnuje podrobnosti o financích „do halíře“. Prague Pride získal celkem 500 000 Kč, konkrétně 499 528 Kč. Je však důležité uvést, že tato dotace byla schválena ještě před nástupem vlády Andreje Babiše.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo, že Fórum 50 % letos čerpalo prostředky ve výši zhruba 389 tisíc korun jako závěrečnou splátku na projekt „Rozvíjíme se na 100 %: Posilováním kapacit k udržitelnosti“. Tento projekt byl ukončen v říjnu minulého roku. MPSV dále uvedlo, že hodlá nadále podporovat projekty s prokazatelným dopadem na životy lidí.
Ministerstvo zdůraznilo důležitost spravedlivého rozdělení evropských fondů a zaměřilo se na to, aby podpora skutečně pomohla těm, kdo ji potřebují. Všechny projekty procházejí pečlivým hodnocením podle předem stanovených kritérií bez ohledu na to, kdo je iniciátorem daného projektu.
Vzhledem k blížícímu rozpočtovému období let 2028–2033 je rozhodující debata o alokaci prostředků z evropských fondů. Podle informací z okruhu premiéra se Babišova vláda soustředí především na klíčové oblasti jako infrastruktura nebo zemědělství. To by mohlo znamenat nižší příděly pro neziskové organizace a projekty zaměřené například na budování kapacit.
Bude zajímavé sledovat další vývoj kolem financování nestátních neziskových organizací za současné administrativy. Jak projevy jednotlivých ministerstev naznačují, je pravděpodobné zvýšení důrazu na klasické domény veřejného sektoru místo diverzifikovaného portfolia preferencí předchozí vlády.
Dopady těchto změn by mohly mít dalekosáhlý vliv nejenom ve sféře neziskového sektoru ale také při realizaci různorodých společenských projektů zaměřených například i proti diskriminaci nebo za ochranu lidských práv. Stavění nenahraditelných kapacit v této oblasti bude zejména obtížné bez stabilního příjmu ze státního rozpočtu či z Evropské unie.
