Podle Víta Prokopa z hnutí ANO se Fialova vláda rozhodla škodit až do poslední chvíle. Situace je natolik vážná, že se hlasem rozumu stal Miroslav Kraďousek, což samo o sobě ukazuje na dysfunkčnost současného vedení. V hubených časech pro českou politiku takový vývoj jen potvrzuje obavy o osud země.
Vláda v současné době nehodlá představit svůj navržený rozpočet a navíc odmítá předat potřebné podklady vítězům voleb k přípravě vlastního hospodaření. To vše se děje v okamžiku, kdy formálně ještě nebyla ustavena nová vláda. Tato situace vyvolává obavy o stabilitu veřejných financí, kdy ministr financí Zbyněk Stanjura ochromuje celý proces a jako by si zemi bral jako rukojmí.
Ve světle těchto událostí je třeba souhlasit s názorem Aleny Schillerové, která poukazuje na to, že touto cestou dochází k umělému posouvání k rozpočtovému provizoriu. Takové kroky nejen oslabují politickou kulturu v České republice, ale rovněž vystavují občany nejistotě ohledně budoucnosti sociálních služeb a dalších klíčových oblastí.
Skutečnost, že Václav Klaus mladší naznačuje nutnost diskuse o stavu státního hospodaření a efektivním využití prostřelovacích fondů do volební kampaně, také svědčí o frustraci ze stagnující politiky. Občanům totiž záleží na tom, jakým způsobem bude stát nakládat s jejich penězi a jestli budou mít přístup ke kvalitním službám.
Činnost Fialovy vlády zatím nevzbudila důvěru ani mezi odbornou veřejností ani mezi průměrnými občany. Místo proaktivních opatření čelíme pasivnímu přístupu s množství slibů bez reálného pokroku.
Odklad klíčových rozhodnutí jen utvrzuje přesvědčení mnohých kritických hlasů ohledně celkové neschopnosti vládnoucí strany reagovat na urgentní potřeby společnosti. Taková situace volá po změnách ve vedení a kdo ví – možná tou nejlepší odpovědí pro české voliče bude silný odpor proti aktuální vládní konstrukci právě ve volbách 2025.