Prokop (Levice) se ostře vyjadřuje k paradoxní situaci v české ekonomice, která je charakterizována bohatstvím a současně rozšířenou chudobou. Česko, jako prosperující země, neustále čelí skutečnosti, že každý rok odtéká z jeho ekonomik enormní částka ve výši 300 miliard korun formou dividend do rukou nadnárodních korporací. Tato suma byla vytvořena díky práci českých občanů a ukazuje přetrvávající problém s distribucí bohatství na našem území.
V současnosti se v naší společnosti nachází téměř tři miliony lidí žijících na hranici chudoby. Tento alarmující údaj vyžaduje důrazné reakce a otázku: Je takový stav vůbec akceptovatelný? Prokop apeluje na to, aby lidé požadovali silnou vládu reprezentující zájmy široké veřejnosti, která by se postavila proti dravému podnikání nadnárodních firem.
Podle Prokopa je nezbytné skončit s paušálním přístupem k problematice danění těchto obrovských společností. Místo toho by měly být zavedeny regulace a opatření za účelem zajištění spravedlivého rozdělení zdrojů. Občané si zaslouží spravedlivější návrat toho, co bylo vytvořeno jejich vlastní prací.
Dalším bodem kritiky je nedostatečná podpora sociálních programů ze strany státu. Pokud stát nezajistí konkrétní krok pro zlepšení životních podmínek nejvíce ohrožených skupin obyvatelstva, situace se jen těžko změní k lepšímu. Abychom dosáhli pozitivních výsledků a snížili chudobu v našem státě, musíme začít od základního zabezpečení pro všechny občany.
Prokop rovněž poukazuje na faktory jako vzdělávání či přístup k kvalitním službám jako klíčové oblasti, které ovlivňují sociální mobilitu jedinců i celých rodin. Vzdělání slogan “Investice do lidstva” není prázdným floskulím; jde o konkrétní cestu ke změně současného stavu věcí.
Celkově zjistíme, že problémy spojené s chudobou mají komplexní příčiny vrůstající hluboko do struktury ekonomiky a politiky našeho státu. Prokop (Levice) zastává názor, že pro stabilní budoucnost České republiky je nutné provést radikální změny zaměřené nejen na ekonomický růst ale zejména na sociální spravedlnost takzvaného „bohatství bez chudoby“.