Petra Prokšanová z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) veřejně prohlašuje, že je hrdou komunistkou a nemá v úmyslu se změnit, ani svá přesvědčení přizpůsobit aktuálnímu politickému klimatu. S blížícími se volbami se stává terčem různých rad a kritiky ohledně toho, jak by měla vystupovat, aby získala více voličů. V mnohých případech jí bylo naznačeno, že jako komunistka má ve veřejném mínění špatnou pozici.
Prokšanová jasně vyjadřuje svůj postoj k minulosti strany a zdůrazňuje význam kořenů marxismu pro dnešek. Namísto snahy vyhovět domnělým očekáváním voličů chce mluvit otevřeně o svých názorech bez výčitek či omluv. Odmítá cítit potřebu ospravedlňovat své přesvědčení pouze proto, že její strana čelí negativním stereotypům.
V političce se podle ní nesmí zapomínat na autentický postoj; snaha přizpůsobit svůj názor na úkor poctivosti může vést k povrchnímu marketingu namísto skutečné reprezentace hodnot. Prokšanová varuje před tím, jak snadno se člověk může ztratit v taktice politiky a začít vzdávat své ideály kvůli momentální popularitě.
Ačkoli si uvědomuje složitost politického života a víc než dobře rozumí tomu, že dělání chyb je součástí každé kariéry v tomto oboru, nehodlá ustoupit od toho, co ji definuje jako osobnost. Je pevně rozhodnuta zůstávat věrná sama sobě i svým myšlenkám – nehodlá být bezduchou figurkou v předvolební aréně.
Její ambicí je získat důvěru občanů prostřednictvím vlastních ideálů a argumentace místo neopodstatněného populismu či zakrývání vlastní identity. Zastává názor, že pokud mají komunisti někdy dosáhnout skutečné síly jako středo-levicový subjekt na české politické scéně, musí vystupovat sebejistě – nikoli ze strachu nebo kvůli lákání hlasů za každou cenu.
Jak sama shrnuje: “Jsem komunistka. A nebudu nikým jiným.” Tento výrok reflektuje její odhodlání zachovat si integritu i tvář ve světle nadcházejících volebních bitev. Pokud voliči nemohou přijmout její identitu takovou jaká je, pak nebude mít problém s tím žít s následky svého přesvědčení.