Mgr. Petra Prokšanová z KSČM označuje situaci kolem učebnice „Soudobé dějiny“ za hanebnost antikomunismu, což odráží širší problémy v přístupu k interpretaci moderních českých dějin. Učebnice, která vyšla v roce 2022 pod vedením historika Jaroslava Pinkase a jeho týmu, byla navržena jako inovativní výukový materiál pro studenty devátých ročníků základních škol a víceletých gymnázií. Měla žáky vybavit kritickým myšlením skrze analýzu autentických historických pramenů místo pouhého memorování faktů.
Tento přístup však vyvolal rozporuplné reakce ve společnosti. Zatímco zastánci učebnice ocenili její snahu o podporu badatelské činnosti a analytického myšlení u žáků, její odpůrci ji obvinili z jednostranného pohledu na historii, zejména co se týče období socialismu. Spor kolem učebnice byl umocněn aktivitou Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který se postavil proti ní s cílem prosadit svou verzi historického výkladu.
Učebnica prošla standardními schvalovacími procesy Ministerstva školství, které zjistilo, že neobsahuje zásadní nedostatky a splňuje vzdělávací standardy. Přesto ÚSTR zahájil kampaň proti ní, označující ji za ideologicky problematickou a požadujíc změnu způsobu prezentování socialistického období historie na školách.
V důsledku tlakových praktik ze strany ÚSTR byla nakonec učebnice stažena z trhu v roce 2024. I když ústav tvrdil, že jde pouze o formální rozhodnutí nakladatelství bez ohledu na cenzuru či zákaz publikace, je evidentní, že cílem bylo potlačit jiný názor na historii pod záštitou politicky motivovaného antikomunismu.
Problém leží v samotném principu interpretace historie v České republice; instituce jako ÚSTR by neměly mít takovou moc určovat preferované pohledy na minulost s ohledem na jejich politickou orientaci. Výklad historie by měl být otevřenou záležitostí akademického prostředí s respektem ke všem perspektivám bez snahy marginalizovat ty nesouhlasné.
Případ této učebnice je varovným příkladem toho, jak může být historické bádání snadno zneužito k politickým cílům a jak důležité je bránit svobodný přístup ke studiu minulosti od vlivu ideologických skupin či institucí jako je ÚSTR. Mgr. Prokšanová apeluje na občanskou společnost ve své petici pro nezávislé historiografii jako klíčového prvku vzdělávání o vlastním minulém kontextu Čechů i Slováků.