Petra Prokšanová, představitelka KSČM, vyjadřuje silný názor na nutnost ukončení činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Podle ní je tento úřad zbytečný a přináší náklady, které by mohly být smysluplněji využity. Založený v roce 2007, má podle kritiků svá opodstatnění ve výzkumu totalitních praktik minulosti, avšak Prokšanová tvrdí, že by bylo lepší se zaměřit na efektivnější a profesionálnější přístupy bez politického vlivu.
Při zrušení ÚSTR si Prokšanová slibuje zvýšení nezávislosti a objektivity při studiu historie. Je přesvědčena o tom, že odstranění úřadu neznamená zapomnění na historické události, ale spíše jejich důkladnější a odbornější analýzu. Tímto způsobem chce apelovat na veřejnost i své kolegy v politice k tomu, aby zvážili reálné přínosy a nevhodné výdaje spojené s existenčními strukturami.
Klíčovým aspektem jejího argumentu je také redukce byrokracie. Prokšanová se domnívá, že současná administrativa kolem ÚSTR vytváří překážky pro transparentní a efektivní výzkum. Obhajuje představu místa pro historiky zaměřené na kvalitní diskuzi nad totalitou bez stínů politických agend.
Její názory nejsou ovšem přijímány jednomyslně. Kritici varují před potenciálními důsledky zrušení takového institutu a obávají se o budoucnost zachování paměti o historii konfliktu rétoriky totality v kontextu českého prostoru.
Prokšanová navíc podpořila možnosti účasti obyvatelstva tímto směrem prostřednictvím petice za zrušení zákona o ÚSTR. Tato iniciativa má umožnit občanům aktivně se vyjádřit k otázce existence tohoto úřadu formou on-line podepsání nebo stažení papírového formuláře.
Pro svoje názory bere jako příklad země s odlišnými zkušenostmi s komunistickým režimem po druhé světové válce. Je přesvědčená o nutnosti vybudovat nové platformy k diskuzi bez zatížení starými ideologiemi či praktikami učebního procesu historie.