Článek, který se objevil na domovské stránce Seznamu, nedávno vyvolal silnou reakci od JUDr. Jindřicha Rajchla, předsedy strany Právo Respekt Odbornost (PRO). Titulek článku “Dárek pro Putina požene Pauknera k soudu” a jeho obsah prý odrážejí vrchol aktivistického žurnalismu a svědčí o ponížení standardů novinářské integrity. Rajchl kritizuje způsob, jakým byla situační zpráva interpretována a posuzována.
Podle informací uvedených v článku Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina oznámil, že podá trestní oznámení na Thomase Pauknera kvůli údajné pomluvě. Rajchl však zdůrazňuje, že podle trestního zákoníku nelze spáchat pomluvu proti právnické osobě. Jelikož se jedná o nadaci bez právní subjektivity, možnost úspěšného soudního řízení je minimální.
Rajchl dále objasňuje právní úskalí podání žaloby zaměřené proti dobrému jménu nadace. Upozorňuje na to, že civilní žalobu může podat pouze subjekt s aktivní legitimací a sama iniciativa Dárek pro Putina tuto legislativu nesplňuje. To vše naznačuje slabost základů celého plánovaného soudního kroku.
Jindřich Rajchl také obviňuje autora článku Radima Vaculíka z neznalosti práva: “Takové argumenty by potvrdil student prvního ročníku práv,” dodává ironicky. Podle něj Seznam nevyhledává pravdivé informace ani objektivitu; jeho snahou je spíš šířit negativní narativy okolo těchto iniciativ.
Kritika Seznamu přichází také v kontextu mlčení vůči dalším závažným tématům týkajícím se korupce ve hnutí STAN či kauzám spojeným s Vítem Rakušanem. Když ovšem vyvstane příležitost ke kritice Pauknera nebo jiných čelních postav opozice či občanské společnosti, redakce Seznam rychle zasahuje s ostře formulovanými žádostmi o odpovědi.
Rajchl vzpomíná na vlastní zkušenosti z minulosti: “Přežil jsem různé útoky médií i justičních systémů a věřím, že Paukner tím projde podobně.” Dále poukazuje na to, jak dynamika mediálních kampaní často střída pozitivní pokrytí skutečných výsledků takových aktivit za negativně laděné příběhy zaměřující se víc na osobnosti než problematické otázky samotné předmětné kauzy.
Na závěr rajchlovská kritika směřuje i k Nadačnímu fondu pro Ukrajinu za neprůhlednost ohledně darovaných prostředků a jejich přesun do jiných účelů bez předchozího schválení dárců – což by mohlo mít závažné právní důsledky a mohlo by potenciálně vést k trestním činům či správním deliktům podle platných norem českého práva. Jak říká Rajchl: „Vsadím se o cokoliv, že tento skandál Seznam nikdy neprozkoumá.“