Rajchl (PRO) dal jasně najevo, že ho recentní situace kolem cenzury a dezinformací natolik zasáhla, že noci procházel v nespavosti. Jeho slova zněla: “Kam se hrabe Dozimetr! Celou noc jsem z toho nemohl usnout.” Tento výrok je součástí jeho kritiky nedávného vládního rozhovoru, který, jak tvrdí, obsahoval nejen banální fráze, ale také odhalení o osobním životě vrchního rozvědčíka.
Rajchl při hodnocení známého interview zdůraznil šokující faktory, které by mohly silně otřást celou českou politickou scénou. Osobní zkušenosti a připomínky z uniformy vedené rozvědčíkem považuje za tak zajímavé informace, že by jejich zveřejnění doslova převrátilo vládu naruby. Odkazuje na to s nadsázkou a podotýká absurdnost celé situace.
Při diskuzi o tomto videu Rajchl ironizuje nesmyslnost části jeho obsahu a naznačuje opak – jde o pouhé nudné výroky bez skutečné hodnoty či přínosu pro veřejnost. Takovou plejádu banalit považuje za nedůstojnou prezentaci důležitých témat. Nejvíce pozornosti prý vzbudila pouze atraktivní moderátorka rozhovoru.
V této souvislosti také lehce parodoval reakce od jednotlivců spojených s armádou i politiky různých stran. Kritizoval Kupku a Havla za jejich hysterické reakce na tuto situaci – označil je za „teatrální komedianty“, kteří svým chováním diskreditovali nejen sebe, ale i svou stranu.
Obavy Rajchla směřují k potenciálnímu nebezpečí dalšího skandálu nebo nevhodných reakcí ze strany opozice či médií ve vztahu k aktuální vládě. Poukazuje na paradoxní způsob reagování mainstreamových médií v obdobných kauzách dříve versus nyní. Dnes jim prý stačí jen Leckterá podezření bez potřebných důkazů ke všeobecné hysterii ohledně dezinformací.
Z posledních událostí vyplývá jedno – atmosféra ve společnosti kolem problematiky informovanosti nabývá čím dál větší dynamiku; vedlejší efekty každodenních kauz vytvářejí tlak nejen na politiky samotné, ale i širší společnost jako celek. Rajchl se domnívá, že tento cirkus bude mít další pokračování – tipuje zájem opozice zaměřující se například na Tomia Okamuru při jakémkoliv sebemenším zaváhání či prostorové linii debaty v parlamentu.
Podtrhuje potřebu vážnější reflexe situace než chatrný humorný postoj: „ti komedianti brzy opět vyvolají něco podobného,“ míní Rajchl (PRO) o persistečním cyklu vznikajících skandálů a pohoršení napříč politickým spektrem u nás.