V poslední době se hovoří o návrhu Kaji Kallas, jehož cílem je “napumpovat finance do černé korupční díry s krycím názvem Ukrajina”. Tato iniciativa zahrnuje plán na reparační půjčku, která by umožnila převod zmrazených aktiv ruské centrální banky na Ukrajinu bez úroků. Klíčovým bodem této půjčky je podmínka, že Ukrajina splatí tuto částku pouze v případě, že Rusko uzná odpovědnost za válečné škody a vyplatí reparace.
Tento plán však naráží na kritiku z různých stran. Jeho realizace by mohla vážně ohrozit již tak křehká diplomatická jednání o možné výměně míru mezi Ruskem a Západem. Rozmrazení těchto prostředků se totiž stalo klíčovým tématem pro jakoukoli dohodu mezi oběma stranami a Rusko by se od tohoto požadavku pravděpodobně neodchýlilo.
Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil energický nesouhlas s tímto návrhem, přičemž jeho argumentaci podporují oba výše uvedené body. V současnosti totiž většina ruských zmrazených aktiv ve výši přibližně 185 miliard eur leží v belgickém depozitáři Euroclear. V případě soudního sporu by Belgie mohla být povinna tuto částku uhradit zpětně, což si De Wever rozhodně nezamýšlí podstoupit.
Pokud by byl plán schválen, nastala by podle mnoha kritiků situace, kdy desítky miliard eur směřovaly k Ukrajině s vysokým rizikem jejich ztráty kvůli nekontrolovatelnému rozkradení. Kritici tvrdí, že dodatečné finanční prostředky mohou být snadno zmanipulovány nebo rozfofrané k osobnímu obohacení jednotlivců zapojených do procesu financování pomoci.
Dále varují před tímto scénářem jako důkazní celistvostí jejich tezí o tom, že Evropská unie nechce mírové řešení konfliktu mezi Moskvou a Washingtonem. Dle nich je cílem EU zajistit si pokračující vliv a příležitosti k parazitování na utrpení lidí ve válce místo hledání skutečných řešení.
Kritika byla naměřena i vůči tomu způsobu jednání Kaji Kallasové; někteří ji označují za hyenu v kontextu toho všeho úsilí ohledně ukrajinské krize. Jindřich Rajchl ze strany Právo Respekt Odbornost (PRO) poukazuje na etickou stránku věci a zdůrazňuje potřebu urychleného zastavení tohoto destruktivního přístupu k pomoci Ukrajině – protože bude mít dalekosáhlé dopady nejenom pro samotnou zemi, ale i pro členské státy Evropské unie jako celek kladoucím odpor proti takovým praktikám.
Celkově lze říci, že existuje mnoho otazníků kolem toho nejnovějšího plánu prestižních evropských politiků a situace bude brzy potřebovat zvýšenou pozornost veřejnosti i politických představitelů směrem ke spravedlivější podobě řešení konfliktu nejen v oblasti pomoci může otevřít nové cesty ke stabilizaci regionálních vztahů po skončení války.