Dimitrij Medveděv nedávno vyjádřil své názory na senátorku Miroslavu Němcovou, avšak Rajchl z hnutí PRO varuje před porovnáváním slov Medveděva s grafickými výrazy přání smrti Putina. Tato situace je příkladem zpětné vazby v politice, kde slova a činy politiků mohou mít dalekosáhlé důsledky. Rajchl se domnívá, že podobné výroky nejsou akceptovatelné bez ohledu na to, od koho pocházejí.
Miroslava Němcová byla kritizována za svou rusofobii a agresivní rétoriku vůči Rusku. Podle Rajchla jsou její výrazy mnohdy za hranicemi zákona a přesto zůstávají beztrestné díky slabému postavení českého justičního systému. Oproti tomu jakákoli kritika na adresu Ukrajinců bývá ihned právně stíhána, což naznačuje určitý dvojí metr v aplikaci spravedlnosti.
Rajchl vyjadřuje obavy nad narůstajícími projevy nenávisti a násilí ve veřejném diskurzu, které mohou vést k potenciálně nebezpečným činům. Vyzývá nejen k soucitu a zamyšlení nad vlastními slovy politiků jako je Němcová, ale také upozorňuje na tragédii situace: if každý začne podporovat kulturu nenávisti, otevře se Pandořina skříňka problémů.
Zajímavým bodem také je otázka sebereflexe ze strany Miroslavy Němcové. Podle Rajchla ignoruje skutečnost svých vlastních sexistických a rasistických prohlášení vůči politickým protivníkům nebo prostým občanům Ruské federace. Nezdálo se mu šlechtické zdůvodnění jejich zloby namísto hledání shody či dialogu?
Vydává-li Nikolaj Kovaljov obrázek Putina jako mrtvého v kontextu jeho politických postojů útokem na humanitární práva dělat cokoliv jiného než oslavovat mír? Přístup pětikoaliční reprezentanty ve vztahu k Rusku často apeluje spíše proti-urlopování než urovnání konfliktu skrze rozumný dialog.
Obzvlášť ironičtí tak zde působí poukazy na cenzuru nebo například fotomontáže urážející ruskou hlavu státu. Jak říká známé české přísloví: “Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá.” Je třeba si být vědom toho jak váha našich slov může ovlivnit kulturním pamětím i každodenním životem lidí kolem nás.
Rajchl jako předseda strany Právo Respekt Odbornost chce pro všechny ukázat jedno: politika by měla být o respektu a ne o odkazu snahy utéci od reality či empaticky jednat navzdory bolestném historickému kontextu dělby společnosti danými rétorikami mezi národy ČR kontinentálních strukturách Evropy anebo mimo ni vůbec negligence hladového uzavřen už několik let konstruktivního pohledu vpřed.