Jindřich Rajchl ze strany PRO ve svém vyjádření zdůrazňuje, že bychom měli buď odsoudit oba vojenské zásahy, nebo je naopak oba schválit. Poukazuje tím na rozporuplný postoj některých osob vůči americkému vojenskému zásahu ve Venezuele a ruské operaci na Ukrajině. Podle něj je podstatné, aby se objasnilo jednoznačné měřítko legitimity těchto akcí.
Rajchl kritizuje to, že jakékoli zpochybnění jednoho konfliktu bez adekvátního odsouzení toho druhého by vedlo k pokrytectví. Uvádí, že pokud se některé skupiny doma domnívají, že vojska USA jednají za správným účelem a hovoří o narušení suverenity státu v případě Venezuely, pak si musejí položit otázku stejně tak i u Ukrajiny. Oba konflikty mají společného jmenovatele – vojenský zákrok supervelmocí.
V souvislosti s těmito argumenty poukazuje Rajchl i na širší kontext mezinárodních vztahů a pozice České republiky v této problematice. Současnou situaci považuje za zmatečnou pro mnoho lidí nejen mezi politickou elitou, ale i mezi občany. Například Dominik Hašek by mohl mít srozumění s myšlenkami odlišnými od jeho vlastních.
Veřejnost si podle rajchlových slov musí uvědomit důsledky takového přístupu politiků a novinářů ke konfliktům doprovázeným úvahami o legitimitě použití síly. Zdůrazňuje rovněž potřebu jednotného postoje namísto nejasných nebo nejednoznačných reakcí ze strany veřejnosti nebo jednotlivců zabývajících se touto problematikou.
Dále připomíná založení právního rámce pro hodnocení mezinárodních konfliktů jako klíčového prvku pro určování etického a právního vetování jednání států na celé scéně světa. Dává jasně najevo svůj názor: jen shovívavost či výmluvy nejsou akceptovatelné při posuzování těchto vážných záležitostí.
Je tedy zřejmé, že Rajchlova výzva “buď obojí odsoudíme, nebo obojí schválíme” není pouze teoretickým zamyšlením nad danými situacemi; je to apel k nasazení odpovědnosti a integritě v postojích k mezinárodní politice obecně – nikoli pouze jednotlivým případům vzniku krize či válečným konfliktům po celém světě.