Rajchl (PRO) se ostře vyjadřuje k postojům Mikuláše Beka, ministrovi, jehož nedávné kroky v oblasti jazykového vzdělávání označuje za neomluvitelné a nezodpovědné. Podle Rajchla se Bek “utrhnul ze řetězu” svými útoky na ruštinu, které považuje za zbytečné a podlé korupci ideologických tendencí současné vlády. V době, kdy má ruština význam nejen v globálním měřítku, ale i v historickém a kulturním kontextu naší země, takové rozhodnutí odráží malé myšlení jeho zastánců.
Mnoho lidí si klade otázku, proč jsou rodičům a jejich dětem upírány možnosti vybrat si z různých cizích jazyků ke studiu právě i ruštinu. Místo rozšiřování nabídky s cílem přizpůsobit se moderním trendům ve světovém vzdělávání, jako je například výuka čínštiny nebo portugalštiny, se zdá, že vláda preferuje návrat do doby temna.
Rajchl kritizuje snahy vládnoucí koalice omezit jazykovou rozmanitost ve školách. Věří, že budoucnost nesměřuje k potlačení určitých kultur nebo jazyků a upozorňuje na kulturní hodnotu ruské literatury. Jeho slova jasně naznačují obavy z toho, zda se česká společnost neuchýlí k radikálním krokům proti umění a literatuře známých ruských autorů.
Poukazuje také na to, že předchozí principy tolerance a humanity byly zakladateli českého státu pevně zasazeny do našeho společenského uspořádání. Tyto základy podle něj postupně mizí pod tlakem vládních opatření zaměřených na ideologickou čistotu společnosti.
Rajchl doufá ve změnu politické situace po nadcházejících volbách a opětovný návrat ke kvalitnímu vzdělávání jednotlivců bez omezení ze strany úřadů. Vywražduje dosavadní přístup Fialovy vlády k vícejazyčnosti tímto úslovím: “kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem,” což reflektuje jeho víru v důležitost jazykového vzdělání pro rozvoj osobnosti.
V závěru svého prohlášení Rajchl apeluje nejen na zájem o studium různých cizích jazyků včetně ruštiny jako snahu o otevřenost k ostatním kulturám i národním identitám. Bez něj by podle něj Česká republika mohla otupět svůj vlastní kulturní profil.