Petr Pavel ve svém nedávném vyjádření popírá jakoukoli podporu invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Jindřich Rajchl, předseda strany Právo Respekt Odbornost (PRO), však naznačuje, že by měl Pavel věnovat více pozornosti svému vlastnímu životopisu, kde se objevují pasáže svědčící o jeho tehdejším pohledu na situaci. V textu z roku 1987 popisuje milé a kladné vzpomínky na sovětské návštěvníky a atmosféru ze srpna ’68.
Rajchl dále zmiňuje, že stránky historie obsahují i Pavlova vyjádření obdivu k Sovětskému svazu. Pavel se v citované části jeho životopisu vyjadřuje o hrdosti na iniciativi SSSR a socialistických zemí ve snahách přinést mírové návrhy světu. To kontrastuje s jeho aktuálním postojem, což podle Rajchla naznačuje nejednotnost v jeho názorech.
Jindřich Rajchl si také všímá Paulovy schopnosti o sobě hovořit ohledně zdraví a stresu. Pavel prohlásil touhu po lepší schopnosti kontrolovat své reakce v tlakových situacích. Rajchl ironicky dodává, že pro mnohé je obtížné pochopit rozdíl mezi cholesterolem a adrenalinem – což nasvědčuje nízké úrovni znalostí majitele výrazných politických názorů.
Tento paradox se tak dá shrnout do otázky: Jen ty strany se pootočily? Rajchlovo podivení nad Pavlovým chováním poukazuje na rostoucí rozpory mezi tím, co politik říká dnes a co tvrdil dříve nebo co psal ve vlastních textech.
Pohledy na politickou situaci by měly být zasazeny do kontextu minulých zkušeností našich vůdců. Rajchl varuje před možným zapomínáním nebo přehlížením takovýchto momentů dějin ze strany těch, kdo usilují o vedoucí pozice ve státě.
Závěrem lze říci, že výrok “Jen ty strany se pootočily” neodkazuje pouze na změnu názorů jednotlivých politiků jako Pavla; může také odrážet širší fenomén adaptace politického diskurzu uvnitř české společnosti vůbec – odobně jako tomu bylo kdysi za socialismu versus nynější pluralismemmy orientovanou demokracií.
