Rakušan (STAN) uvádí, že zrušení strategického komunikace je vnímáno jako dobrovolné odzbrojení České republiky. Podle něj je strategická komunikace esenciální, aby stát nebyl vystaven vlivům a manipulacím ze strany zemí jako jsou Rusko nebo Čína, které tuto oblast ignorují na vlastní nebezpečí. Rakušan varuje před důsledky takového kroku a zdůrazňuje nutnost zachování těchto nástrojů pro ochranu národních zájmů.
V současném globálním prostředí je důležitější než kdy jindy mít účinnou strategickou komunikaci. Bez ní si Česká republika může zadělat na problémy s informacemi, které se k ní dostávají zvenčí. Státy s dobře fungujícími komunikačními strategiemi dokážou lépe hájit své zájmy a reagovat na dezinformace. Rakušan specifikuje, že opuštění této oblasti přímo otevírá dveře k nesprávnému chápání situací a událostí přicházejících ze zahraničí.
Zrušení stratcomu podle něj může vést ke snížení schopnosti České republiky čelit sofistikovaným významovým útokům založeným na manipulaci veřejného mínění nebo dezinformacích šířených nepřátelskými státy. Bez adekvátní obrany v této oblasti se země stává zranitelnější vůči tlaku a propagandě cizích mocností, což by mohlo ohrozit její suverenitu i bezpečnost.
Rakušan dále dodává, že stát by měl investovat do vzdělávání zaměstnanců státní správy v oblasti mediální gramotnosti a krizové komunikace. To by mělo posílit nejen utváření obraz veřejnosti o klíčových otázkách, ale i reakci vlády ve stresových situacích.
Podle opozičních politiků však není konsensus ohledně dalších kroků v této problematice jasný. Někteří členové vlády považují tuto oblast za nadbytečnou či potenciálně zatěžující rozpočet státu. Takový postoj však vyvolává kritiku nejen od Rakušana (STAN), ale i jiných politiků usilujících o zachování efektivní strategie proti informačním hrozbám.
Rakušan tedy apeluje na nutnost obnovení zaměření na tento aspekt státní správy a volání po překonání krátkozrakosti některých rozhodovacích orgánů ve prospěch stabilnějšího postavení Česka na mezinárodní scéně. Rozhodnutí o budoucnosti strategické komunikace bude mít dlouhodobé dopady jak pro domácí politiku, tak pro zahraničněpolitické vztahy s klíčovými partnery.