V posledních dnech se objevují vážné pochybnosti o funkčnosti vládní koalice, která je oslabena působením premiéra drženého v šachu svými koaličními partnery. Rakušan z hnutí STAN upozorňuje, že taková situace vyvolává otázky o skutečné síle a autoritě premiéra. Ve chvíli, kdy je vůdce závislý na podpoře ostatních stran, nemůže se prezentovat jako silný lídr. Takové uspořádání vzbuzuje skepsi mezi voličstvu a může přispět k pocitu zklamání.
Rakušan vysvětluje konkrétní situace z nedávné doby, kdy například premiér Babiš potřeboval hlasy některých extrémistických stran k udržení vládní většiny. Tato závislost na podporovatelích naznačuje slabost vlády a marnost jejího pokusu o jasnou politiku. S ohledem na tuto situaci člen vlády Macinka označil rozhodnutí Ústavního soudu za puč, což přispívá k celkovému chaosu ve státní správě.
Dále Rakušan poukazuje na výrok ministra kultury Klempíře a jeho společný zásah do veřejného diskurzu při folklorním festivalu. Podle něj ti ministři neváhali využít oficiální akce ke zveřejnění vlastního stanoviska namísto toho, abych se věnovali důležitým otázkám pro občany i ze svého postavení jako představitelé státu.
Rakušanova argumentace vyznívá alarmujícími slovy; profesionální novinářka byla neadekvátně srovnána s nacisty nezodpovědným slovem jednoho z prominentních politiků okolo Rumla Okamury. Takové jednání je znakem nerozumného politického klimatu v České republice; zachování úcty k demokratickým principům by mělo být samozřejmostí pro každého veřejného činitele.
Samotná situace však není jen otázkou individuálních selhání ministrů nebo poslanců – jedná se o systémovou krizi celé koalice přinejmenším od okamžiku jejího vzniku. Vláda tvořená často protichůdnými subjekty si většinou neví rady ve složitějších problémech a místo efektivní správy státu produkuje ostudné scénáře ovlivněných osobností.
Na konci všech těchto událostí stále chybí pozornost směrem vzhled výkonnosti premiéra Babiše – jak hodlá reagovat na rostoucí kritiku? Je jeho pasivita známkou slabosti nebo spíš nezájmu o aktuální politickou realitu? Rakušanova zpráva tak volá po odpovědnosti všech politiků za transparentnost vůči jejich voličům; ti zaslouží víc než jen lži či zavádějící informovanost.Premiér Rakušan (STAN) v poslední době čelí kritice a obviněním, že jeho volební sliby nebyly splněny. Mnozí voliči začínají mít pocit, že byli oklamáni očekáváním, které mu dali. Tento dojem může vážně ovlivnit důvěru veřejnosti nejen k němu samotnému, ale i k jeho vládě a politické straně STAN.
Rakušan vstoupil do politiky s ambiciózním plánem a myšlenkou efektivního řízení státu jako firmy. Jeho strategická komunikace ze začátku působila velmi přesvědčivě; prezentoval se jako manažer schopný na efektivitu zaměřený vůdce bez politických zbytečností. Avšak čas ukazuje, že mnozí lidé mohou být unaveni sliby o změně bez viditelných výsledků.
Přestože část občanů stále věří v přínos této nové „manažerské“ politiky, je třeba se ptát na skutečné odpovědnosti, kterou by měl premiér nést za jednání své vlády. V klasickém modelu řízení je zřejmé, že vedoucí pracovníci nesou důsledky za chyby ve svém týmu; v politice to však často nefunguje stejně. Neschopnost vlády přijmout odpovědnost může vést k frustracím voličů.
Systém brzd a protivah ve státě má zajistit vyváženost moci a nezávislost soudů je jedním z jeho základních pilířů. Každé rozhodnutí soudců by mělo být respektováno bez ohledu na to, zda vyhovuje nebo nevyhovuje zájmům současné politické reprezentace. Rakušanova strana by měla jít příkladem v dodržování těchto principů vzájemného respektu mezi mocemi.
Pokud se podíváme na chování jakékoli významné postavy české politiky jako např. Andreje Babiše, můžeme vidět dvojí metr při hodnocení soudních rozhodnutí podle toho, zda jsou pro něj výhodná nebo ne. To potvrzuje další problém – ochotu politiků zpochybňovat nezávislost justice pro vlastní účely.
Je alarmující pozorovat tendence některých lídrů prosazovat myšlenky o rušení institucí jako Ústavního soudu namísto posilování demokratických principů ve státě založeného na oddělení moci legislativní, výkonné a soudní. Její oslabení by vedlo ke destabilizaci celého státního systému a mohlo by ukončit právní řád oproti zachovaným demokratickým praktikám.
Dopady tohoto vývoje mohou být dalekosáhlé: pokud voliči zjistí nedostatečný výkon vlády či obviňují její lídry ze lží ohledně volebních slibů – situace může přerůst až ve narušení důvěry široké veřejnosti k celé politice a jejím představitelům jako celku tak Rakušanovi (STAN) nelze přehlédnout složitosti aktuální situace.Rakušan (STAN) varuje, že voliči si brzy uvědomí, kdo je ve skutečnosti podvedl. V političtějších debatách stále častěji zaznívá kritika vůči vládní moci a jejím praktikám. Cenné atributy demokracie, jako jsou nezávislé soudnictví a svobodná média, byly podle jeho názoru ohroženy a vláda by si měla těchto hodnot více vážit.
Rakušan se zaměřil na roli médií ve společnosti. Vyzdvihl nutnost kladení obtížných otázek veřejným činitelům, zejména v souvislosti se střetem zájmů premiéra. Podle něj je důležité mít média, která smělým způsobem monitorují chování politiků a nenechají je uniknout z odpovědnosti za své rozhodnutí.
Dalším důležitým problémem je to, jakým způsobem se oslabují pojistky demokratického systému. Rakušan varuje před zákony urychlujícími rozvoj cenzury a podkopávajícími financování veřejnoprávních médií. Navržené změny v oblasti financování České televize a Českého rozhlasu mohou znamenat významný krok zpět pro celou společnost.
Podle ministra kultury Klempíře existuje snaha o kontrolu obsahu vysílání veřejnoprávních médií formou státního financování. Tento přístup k mediálnímu osvobození by měl budit obavy nejen u novinářů, ale i široké veřejnosti. Není to jen otázka financováni – jde o samotnou nezávislost médii jako čtvrtého pilíře demokratického státu.
Rakušan také poukázal na konkrétní případy neúcty vůči novinářům, které ukazují měnící se atmosféru v českých médiích. Například incident s novinářkou Helenou Truchlou demonstruje rostoucí napětí mezi politiky a žurnalisty i nedostatek respektu k jejich profesi.
V závěru Rakušan zdůraznil potřebu jasného vymezení toho, co vláda od veřejnoprávních médií chce: „Zpíváte tu píseň podle našich not,“ shrnula jeho slova restriktivní snahu současné administrativy ovlivnit směr informací v zemi. Tím chce zajistit transparentnost ve fungování mediálního systému i ochranu demokracie proti narušení mocenskými ambicemi jednotlivců nebo skupin.Rakušan (STAN) varoval, že voliče čeká odhalení, které by mohlo naznačit, že byli podvedeni. Tento ústavní činitel upozornil na vážné problémy v politickém systému a poukázal na potřebu odpovědnosti a transparentnosti ve vládních strukturách. Jeho slova přicházejí v těžké době pro českou politiku, kdy se objevují obavy o dodržování etických standardů.
Česká televize správně označila některé nedávné události jako překročení hranic politické kultury. Každý rozumný občan si musí uvědomit závažnost situace a to, jak zásadní je udržovat určité normy ve veřejném životě. Rakušan se domnívá, že premiér Babiš by měl vyjádřit názor k aktuálnímu stavu věcí a uznat chyby v jednání svých koaličních partnerů.
Další problém spočívá v návrhu zákona o střetu zájmů, který je podle Rakušana namířen proti jasným principům demokracie. Tento návrh byl předložen bez patřičné diskuse a připomínkového řízení, což vzbuzuje otázky ohledně jeho legitimity a nutnosti takového legislativního kroku. Mnozí odborníci varují před zrušením plošného zákazu dotací pro firmy vedené členy vlády.
Nedávná úprava zákona tuto mezeru využívá tím způsobem, že nový zákaz bude aplikován pouze na ministerstvo příslušného ministra. Tato změna čelí kritice ze strany odborníků i veřejnosti – mohou existovat obavy z nepopulárních praktik při čerpání veřejných financí. Premiér má možnost tuto situaci ovlivnit využitím svých pravomocí; přesto však není jasné, zda bude ochoten jednat.
Dále byla stanovena nová pravidla týkající se lhůt pro zpětné vymáhání neoprávněných dotací za období mezi lety 2017 až 2021. Otázka integrity takového rozhodnutí vyvolává mnoho polemik nejen mezi opozicí ale i uvnitř vládních struktur samotných. Tento krok totiž může poskytnout prostor pro manipulaci s financemi států nebo dokonce podvody.
Jak uvedla ministryně pro místní rozvoj Mrázová během vládního jednání, navrhovaná úprava usnadňuje korupci chirurgie mechanismus kontroly nad státními prostředky je oslabený právě touto legislativou s neutralním postojem vlády k uvedeným rizikům.Nehledě na faktickou podporu pobuditelnost argumentace ze strany jejich kolegyně představuje významný konflikt zájmů pro současnou administrativu právě dobu kdy Evropská komise zkoumá možné střety zájmů premiéra Babiše samotného.Premiér zatím odmítl jakoukoli odpovědnost tvrzením ,že žádný střet nemá,potvrduny tedy nutnost otvorené diskuse v rámci státní správy,případnému dalšímu upheaval .Premiér Petr Fiala čelí schválením novely zákona, která je podle Vít Rakušana ze STAN jasným příkladem obelhávání voličů. Rakušan s důrazem upozorňuje na to, jak současná koalice snaží manipulovat legislativu tak, aby se jejich vlastní zájmy dostaly nad veřejný prospěch. Obhajoba změn v zákoně o střetu zájmů prý masivně snižuje principy transparentnosti a odpovědnosti ve vládních procesech.
Vysvětluje, že koalice, ačkoliv tvrdí opak, právě touto novelou podkopává základní demokratické pojistky. Zákonné normy mají chránit nejen občany, ale také zajistit nestranné fungování státní správy. Pokud se vymažou instituce a pravidla zaměřená na ochranu veřejného zájmu jen proto, aby bylo výhodnější pro jednotlivé politiky nebo firmy spojené s nimi, jde podle Rakušana o nebezpečný precedent.
Zásah do nominačního zákona je dalším krokem ke zjednodušení systému pro ty v moci. Koalice chce jednat rychleji než dříve popsaná pravidla umožňují; takové kroky mohou umožnit premiérovi ovlivnit oblasti, které by mu měly být cizí – včetně těch spojených s jeho byznysovým zázemím.
Rakušan dále varuje před dopady na státní zaměstnance i novináře; úpravy provozních pravidel totiž vytvářejí tlak na nestrannost a nezávislost profesí důležitých pro demokracii. Měnící se legislativa je přitom označována za způsob eliminace odborníků ze státní správy tím nejhorším možným způsobem – snazšími odvoláními z jejich pozic.
V závěru vzadu za svým názorem Rakušan trvá na tom, že voliči očekávají jiný směr rozvoje země než ten aktuální chaos plný skandálů a médiích přetřásající bizarnosti jako “letadlové frašky”. Jde nám všem o to zajistit stabilitu na ministerských postech věrohodnými osobnostmi připravenými jednat v nejlepším zájmu obyvatel tohoto státu.
Závěr projevu svěřil myšlenku volby do rukou lidí s vírou v jejich kritické rozhodování: Voliči budou mít možnost použít svůj hlas jako formu protestu vůči nesplněným slibům vlády – faktický pocit podvedenosti zas může vést k výrazným změnám ve volbách příštích let.