V posledních letech se v oblasti sportu a kultury objevuje trend, který narušuje jejich původní smysl spojování lidí. Petra Rédová Fajmonová z BPP upozorňuje na skutečnost, že morální postoje se často stávají nástrojem k rozdělování společnosti. V kontextu aktuálních událostí, jako je válka na Ukrajině, se lidé začínají orientovat podle původu a národnosti, čímž dochází k ostrakizaci jednotlivců bez ohledu na jejich osobní názory či přesvědčení. Tato situace přitahuje paralely s minulými obdobími intolerance a hrozí destabilizací otevřené společnosti.
Dominik Hašek, bývalý hokejový brankář a jeden z prominentních kritiků ruských sportovců, předložil svůj postoj pod silným vlivem aktuální situace. Volá po vylučování ruských reprezentantů ze soutěží Říká jasně své názory na adresu těch, kteří nechtějí vymezit své postoje proti rusku. Přesto by bylo dobré připomenout jeho dřívější působení v ruské KHL; tehdy morální dilema neřešil vůbec. Tato změna názoru může být symptomem zamětání základního pohledu etikou při střetu s veřejnou atmosférou.
K podobnému osudu dospěla i umění. Operní pěvkyně Anna Netrebko byla zakázána vystupovat v několika zemích kvůli svému ruskému odkazu a spolupráci s kulturními institucemi spojenými s Ruskem. Sepjatost jejího umění s politikou však vzbuzuje otázky o spravedlnosti takového rozhodnutí; mnoho umělců se distancovalo od válečných dějin bez úspěchu.
Situace o to více obtížná při posuzování účasti ruských sportovců ve vysoce respektovaných mezinárodních soutěžích jako jsou paralympijské hry. Týká se to jedinců překonávajících významné tělesné obtíže – přesto jsou kohoutkovým trestem pro něco, co nemohou ovlivnit nebo změnit – takové jednání je pravým výsměchem spravedlnosti.
Západní sportovci opět ukazují ambivalentnost současných hodnot; odmítají gratulace vítězům pouze kvůli jejich nacionalitě – čin, který underminuje samotný koncept fair play ve světovém měřítku hospodářství kultury i soutěžení. Odbourávání individuálních příběhů vítězství tím trpí stejně jako ideály lidskosti sdruženého uznávání talentu.
Budoucnost této tendence vzbuzuje obavy: Měli bychom zavádět pravidla exkluze autorů nebo vědců podle jejich státní příslušnosti? Kdo určuje hranice mezi příchozími myšlenkami? Pokud jim kolektivně nakládáme stigma viníkům války za ceny politiky vůči národu či etniku jako celku budeme platit vysokou daň za nespravedlnost našich hysterických postoj!
Petra Rédová Fajmonová (BPP) končí naléhavou výzvou: místo aby byl sport i kultura arénami nenávisti bychom měli usilovat o sjednocený dialog založený na empatii a porozumění – jinými slovy posilujme naše společné humanistické principy předtím než nás rozdělí strach a nenávist zasazená pod rouškou morálky!